„ECB agresivně nakupuje,“ řekl jeden z obchodníků. ECB přitom ignoruje postoj Německa, které dalo několikrát otevřeně najevo, že nákupy státních dluhopisů na sekundárním trhu neschvaluje. Letos například z vedení ECB kvůli soustavným nákupům dluhopisů zadlužených zemí eurozóny odstoupil šéf německé centrální banky Axel Weber. Na odchodu je i další německý zástupce Jürgen Stark.
Německá centrální banka pak ústy svého šéfa Jense Weidmanna uvedla, že nehodlá přispívat k záchraně eurozóny pomocí dalšího tištění peněz.
Pokud by Itálie měla za úvěry platit sedm procent ročně, může snadno upadnout do dluhové spirály. Pokud by výnosy dluhopisů zůstaly tak vysoko delší dobu, země by kvůli nedostatečnému růstu zřejmě neměla ani na úroky.
Pak by Řím patrně neměl jinou možnost, než požádat o finanční pomoc. Stejně se zachovalo i Řecko, Portugalsko a Irsko, jejichž vlády požádaly ostatní země o záchranný úvěr ve chvíli, kdy jim výnosy dluhopisů vzrostly nad sedmiprocentní hranici.
Výnos desetiletého dluhopisu nejprve vystoupil na sedm procent a po kratší pauze růst obnovil. Dostal se tak až na 7,48 procenta. Na vzestupu jsou ale i výnosy dluhopisů s dalšími splatnostmi, například u pětiletého papíru se výnos vyšplhal až na 7,72 procenta. To je pro Itálii obzvlášť špatná zpráva, protože Itálie má další aukci dluhopisů s touto splatností naplánovanou už na příští týden.
Další politický vývoj v Itálii je nejistý
K nervozitě na finančních trzích částečně přispěla zpráva o chystané rezignaci italského premiéra Silvia Berlusconiho. To sice trhy vítají, ale vadí jim nejistota, která bude předání moci provázet.
„Není zde žádná záruka, že jeho nástupce bude schopen odvést lepší práci,“ poznamenal šéf společnosti Diamant Bleu Gestion Christian Jimenez.
„V posledních týdnech se problémy Itálie začaly silně personalizovat s Berlusconim. Pravda je ale taková, že výprodej italských dluhopisů stále souvisí hlavně s dluhovou pozicí země, velikostí částky, kterou Itálie na refinancování potřebuje, a s problémy Evropy obecně,“ uvedl Gery Jenkins z Evolution Securities.
Zadlužení Itálie dosahuje asi 1,9 bilionu eur (zhruba 47,8 bilionu korun). To je nejvíce z celé eurozóny. V poměru k hrubému domácímu produktu zadlužení dosahuje zhruba 120 procent, což je po Řecku druhý nejhorší výsledek.
Itálie má přitom před sebou těžký úkol: v nejbližších letech musí takzvaně překlopit velkou část splatných závazků. Jen příští rok bude muset sehnat asi 300 miliard eur (asi 7,6 bilionu korun), aby měla na splátku dluhu a mohla si vzít další úvěry.
