Po sečtení všech hlasů ze sobotních slovenských parlamentních voleb je vítězem strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého premiéra Roberta Fica se ziskem 22,94 procenta hlasů. Výsledky hlasování již oficiálně potvrdila i státní volební komise.
Volby na Slovensku rozhodly o budoucím směřování země. Podívejte se, jak vypadají aktuální výsledky předčasných slovenských voleb. Volební průzkumy měly dva favority. Jedním byl Robert Fico ze strany SMER-SD, kterého v závěru kampaně dotahoval Michal Šimečka ze strany Progresívne Slovensko.
Po sečtení všech hlasů ze sobotních slovenských parlamentních voleb je vítězem strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého premiéra Roberta Fica se ziskem 22,94 procenta hlasů. Druhé skončilo se 17,96 procenta hlasů liberální hnutí Progresivní Slovensko (PS). Za ním zůstala formace Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho, která obdržela 14,7 procenta hlasů. Volební účast dosáhla 68,51 procenta, což je nejvíce od roku 2002. Vyplývá to z údajů statistického úřadu, oficiální výsledky by měla odpoledne vyhlásit státní volební komise. Křesla ve sněmovně si rozdělilo sedm formací. Pro vytvoření vlády s většinovou podporou v parlamentu se na spolupráci budou muset dohodnout nejméně tři strany.
Čtvrté místo ve volbách obsadila tříčlenná koalice kolem hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) expremiéra Igora Matoviče, která dostala necelých devět procent hlasů. Konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) má téměř sedm procent, liberální Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka přes šest procent a nacionalistická Slovenská národní strana 5,62 procenta hlasů.
Směr-SD by vytvořil většinu v parlamentu například s Hlasem-SD a SNS - dohromady by taková koalice ve 150členném parlamentu měla 79 zástupců. Politici těchto tří stran byli součástí vládní koalice v letech 2016 až 2020, kdy Pellegrini a někteří další představitelé Hlasu-SD ještě působili ve Směru-SD. Fico už před sobotními volbami označil spolupráci své strany s Hlasem-SD za základ stabilní budoucí vlády. Pellegrini zase opakoval, že jeho strana má programově blíže ke Směru-SD než k PS. Zatím ale neřekl, ke které z nyní dvou nejsilnějších stran se Hlas-SD přidá.
Předseda proevropského PS Michal Šimečka po volbách řekl, že jeho hnutí udělá všechno proto, aby vládu nesestavil Směr-SD. To by znamenalo, že by PS na svou stranu muselo získat Hlas-SD a ještě další dva parlamentní subjekty.
ONLINE: sledujeme dění na slovensku během voleb >>>
Dosud nejsilnější hnutí OLaNO, které ve volbách kandidovalo v koalici se stranami Za lidi a Křesťanská unie (KU), podle Matoviče bude v opozici. Matovič zároveň za nereálnou označil možnost, že by se PS podařilo sestavit vládu.
Po dvou volebních obdobích se do sněmovny opět dostalo KDH. Jeho předseda Milan Majerský v diskusi televize Markíza řekl, že nadále platí rozhodnutí KDH nespolupracovat se Směrem-SD a že případnou změnu postoje by musel schválit příslušný orgán hnutí. Pokud by KDH otočilo, měla by jeho případná koalice se Směrem-SD a Hlasem-SD parlamentní většinu. Pokud by tyto tři strany podpořila ještě SNS, dohromady by měly dostatek hlasů také na změnu ústavy, což si vyžaduje souhlas alespoň 90 z celkového počtu 150 poslanců.
Pod volební práh se v průběhu sčítání propadla populistická Republika a strana Aliance zastupující maďarskou menšinu. Ze sněmovny vypadlo hnutí Jsme rodina dosavadního šéfa parlamentu Borise Kollára i krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS); v roce 2020 někteří představitelé LSNS přestoupili do Republiky.
Fico odmítá vojenskou podporu Ukrajiny
Expremiéra Roberta Fica (59) označuje slovenská opozice za populistu a demagoga, což on sám odmítá. V čele slovenské vlády stál celkem deset let a zdálo se, že jeho pozice je neotřesitelná. Jeho strana Směr-SD vyhrála čtvery parlamentní volby za sebou. V březnu 2018 však musel Fico opustit post předsedy vlády po vraždě novináře Jána Kuciaka, která vyvolala na Slovensku hlubokou politickou krizi. Po rezignaci se vrátil do poslanecké lavice, zvolen do Národní rady byl už v roce 2016, během doby v úřadu premiéra ale mandát v souladu s ústavou nevykonával. Loni byl obviněn z několika trestných činů včetně podpory zločinecké skupiny, jeho stíhání však bylo nakonec zastaveno.
Vítězství Ficovy strany ve volbách by podle komentátorů mohlo způsobit obrat v dosavadní proevropské zahraniční politice Slovenska a jeho podpoře Ukrajiny od začátku ruské invaze v únoru 2022. Fico, který vyzdvihoval přijetí eura Slováky jako „historické rozhodnutí“, podle médií v poslední době nešetřil výpady proti NATO, EU a válkou zasažené Ukrajině ve snaze zaujmout voliče krajní levice a pravice.
„Válka na Ukrajině začala v roce 2014, když ukrajinští fašisté zabíjeli civilní ruské oběti,“ prohlásil v nedávné videonahrávce. „Naším klíčovým zájmem je mít dobré vztahy se všemi zeměmi ve světě, včetně Ruské federace,“ dodal a západní státy nazval „válečnými štváči“. Nedávno taky prohlásil, že by neschválil zatčení Vladimira Putina, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, pokud by přijel na Slovensko. A média rovněž citují Ficův výrok, že pokud volby vyhraje jeho Směr-SD, nepošle už Slovensko Ukrajině jediný náboj.
