Slovenské parlamentní volby 2023: Termín, průzkumy, kandidáti a jak volit z Česka
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Slovenské prezidentské volby 2024 >>>
- Slovenské volby ONLINE
- Termín voleb
- Proč se konají předčasné volby
- Volební průzkumy
- Aktuální složení Národní rady
- Politické strany a kandidáti na premiéra
- Volební témata
- Volební účast
- Voličský průkaz a korespondenční volba z Česka
- Výsledky voleb
- Volební kalkulačka
Termín: Kdy se konají slovenské parlamentní volby?
Na Slovensku se už od roku 2006 konají pouze jednodenní volby a připadají vždy na sobotu. Letošní parlamentní volby, ve kterých se bude volit 150 poslanců Národní rady, se tedy uskuteční v sobotu 30. září. Volební místnosti budou ten den otevřené od 7 do 22 hodin. Jedná se o předčasné volby, jejichž termín odhlasoval parlament poté, co koncem loňského roku vyslovil nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera.
Proč se konají předčasné volby na Slovensku ?
Poslední parlamentní volby vyhrálo hnutí OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO), které následně spolu se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita (SaS) a Za ľudí vytvořilo vládu v čele s premiérem Igorem Matovičem. Ve funkci setrval do 1. dubna 2021, kdy vyvrcholila vládní krize spojená s nákupem vakcín Sputnik V a Matovič podal demisi. Ve vládě zůstal a obsadil post ministra financí. Vyměnil si tak role s Eduardem Hegerem, který byl pověřen sestavením nové vlády.
Dlouhotrvající koaliční spory mezi Matovičem a liberální stranou Sloboda a Solidarita ovšem vedly k odchodu strany z koalice a ztrátě většiny ve sněmovně. Následovalo vyslovení nedůvěry Hegerově menšinové vládě. Letos v lednu pak Národní rada Slovenské republiky odhlasovala termín předčasných voleb. Prezidentka Zuzana Čaputová zatím jmenovala úřednickou vládu pod vedením viceguvernéra národní banky Ľudovíta Ódora.
Aktuální volební průzkumy pro slovenské volby
Volební průzkumy z posledních měsíců zachycují vzrůstající podporu strany SMER-SD bývalého premiéra Roberta Fica. Podle posledních průzkumů agentur Ipsos, Median a Focus se na Ficův SMER-SD dotahuje strana Progresívne Slovensko (PS), kterou nyní vede Michal Šimečka. Vysoký počet voličů má i HLAS-SD bývalého premiéra Petera Pellegriniho.
Aktuální složení parlamentu 2023
Po posledních volbách v roce 2020 se do parlamentu, tedy Národní rady Slovenské republiky, dostalo celkem šest politických stran a hnutí:
Politická strana nebo hnutí | Procentuální zisk | Výsledný počet mandátů |
---|---|---|
OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO) | 25,02 procenta | 53 |
SMER – Sociálna demokracia (SMER-SD) | 18,29 procenta | 38 |
Sme rodina | 8,24 procenta | 17 |
Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) | 7,97 procenta | 17 |
Sloboda a Solidarita (SaS) | 6,22 procenta | 13 |
Za ľudí | 5,77 procenta | 12 |
Kandidáti na premiéra a politické strany
Letošními kandidáty do parlamentu jsou nově vzniklé strany a hnutí i dobře známá jména z předchozích voleb. Mezi favority patří SMER-SD, HLAS-SD a také Progresívne Slovensko. Kromě nich se pak o přízeň voličů uchází hnutí OĽaNO, tedy vítěz posledních voleb, a další členové současného parlamentu, kterými jsou například strany Sme rodina nebo SaS.
SMER – Sociálna demokracia (SMER-SD)
- Předseda strany a kandidát na premiéra: Robert Fico
Strana funguje už od roku 1999, kdy ji založil její současný předseda Robert Fico. Dlouhá léta byl Smer nejsilnější politickou stranou v zemi, v posledních parlamentních volbách ovšem zaznamenal porážku. Preference klesaly postupně, jejich pád pak urychlila kauza týkající se vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, která vyústila v politickou krizi, kdy lidé po celé zemi dávali najevo svou nedůvěru vůči vládě a policii. To vedlo mimo jiné k demisi Fica z funkce premiéra. Dnes ale Smer zase získává na síle a vrací se zpět do role favorita.
Mezi politology se vede diskuze, kam stranu na politickém spektru zařadit. Podle slovenského politologa Marka Rybáře nemůže být Smer považován za standardní levici. Naopak minimálně pokud jde o rétoriku, je dnes vnímán spíše jako radikální pravicová, nebo dokonce extremistická strana. Zástupci Smeru se stavějí pozitivně k postojům maďarského premiéra Viktora Orbána, Fico se několikrát vyslovil proti dodávkám zbraní na Ukrajinu a sankce proti Rusku označil za nesmyslné. Netají se ani kritikou vůči prezidentce Zuzaně Čaputové.
HLAS – Sociálna demokracia (HLAS-SD)
- Předseda strany a kandidát na premiéra: Peter Pellegrini
Politická strana vznikla v roce 2020. Založil ji Peter Pellegrini, který do té doby působil ve Smeru. Pellegrini nejprve vyzval Roberta Fica k rezignaci na funkci předsedy strany. Když se tak nestalo, rozhodl se pro vytvoření vlastní strany, ve které dnes najdeme i další bývalé členy Smeru. V letošních volbách Hlas kandiduje vůbec poprvé, v průzkumech se ale hned usadil poměrně vysoko a v některých dříve publikovaných dokonce vedl.
Strana se označuje za sociálnědemokratickou, v některých otázkách chce působit jako pokračovatel původního směřování Smeru. Hlas je o něco umírněnější a některými svými názory – například ohledně ruské invaze na Ukrajinu – se od Smeru odlišuje.
Progresívne Slovensko (PS)
- Předseda strany a kandidát na premiéra: Michal Šimečka
Progresívne Slovensko je levicově liberální hnutí, která funguje od roku 2017. Spoluzakladatelkou a bývalou místopředsedkyní hnutí je současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. V posledních parlamentních volbách vytvořilo hnutí PS koalici se stranou SPOLU. Získaly ovšem jen 6,96 procenta a jen velmi těsně nedosáhly na sedmiprocentní hranici, která je u koalic dvou a tří stran vyžadována. Následovala rezignace hlavních lídrů a Progresívne Slovensko to letos zkouší samostatně v čele s předsedou Michalem Šimečkou. Velkou podporu má především v Bratislavě a dalších větších městech.
Progresívne Slovensko se profiluje jako proevropská strana, která podporuje práva LGBT+ lidí, v domácí politice pak usiluje o zefektivnění fungování státu a odstranění korupce. Je pro podporu Ukrajiny.
OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO)
- Předseda strany: Igor Matovič
Navázat na úspěch z předchozích voleb se pokusí i hnutí OĽaNO. Po událostech z posledního volebního období ztratilo značnou část voličů, proto se rozhodlo pro změnu strategie. Podle stávajícího šéfa Igora Matoviče se spojí s jinými politickými subjekty včetně hnutí NOVA a lehce změní i svůj název, oficiální zkratka bude OĽaNO a priatelia. Mění se ale i členská základna. Svůj odchod z hnutí oznámil Eduard Heger, který nyní povede stranu Demokrati. Hnutí OĽaNO, které funguje od roku 2011, se profiluje jako středopravice, často ovšem bývá označováno za populistickou stranu.
Volební témata
Kandidující strany a hnutí zatím nezveřejnily své volební programy, z aktuální situace a výroků některých politiků už ale můžeme tušit, jaký směr politická kampaň nabere. Stejně jako v dalších zemích včetně Česka se i na Slovensku řeší ekonomická situace a energetická krize. Zcela jistě se tak stanou velkými tématy nadcházejících voleb. Tím dalším pak bude bezesporu podpora Ukrajiny a postoj k Rusku. Objevit by se ale mohly i takové otázky, jako jsou partnerství LGBT+ lidí nebo možné zpřísnění potratové legislativy.
Volební účast ve slovenských parlamentních volbách
Volební účast při posledních parlamentních volbách se vyšplhala na 65,8 procenta. Předčila tak účast z předchozích volebních let, kdy k urnám přicházelo méně než 60 procent oprávněných voličů. Historicky nejnižší účast zaznamenaly parlamentní volby v roce 2006, kdy svůj hlas odevzdalo jen 54,6 procenta voličů. Naopak nejvyšší byla volební účast v roce 1998, kdy dosáhla 84,2 procenta.
Voličský průkaz a korespondenční volba z Česka
Každý občan Slovenské republiky, který se v době voleb nebude nacházet v místě svého trvalého bydliště, ale chce volit na Slovensku, může zažádat o voličský průkaz. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení, rodné číslo, státní příslušnost, adresu trvalého pobytu a případně také korespondenční adresu žadatele. Žádost o vystavení průkazu je třeba doručit obecnímu úřadu v místě trvalého bydliště jedním z následujících způsobů:
- Osobně nebo prostřednictvím úředně ověřené zplnomocněné osoby – je třeba dostavit se na úřad nejpozději poslední pracovní den před termínem voleb.
- Písemně – žádost je třeba doručit na adresu úřadu nejpozději 15 pracovních dnů před termínem voleb.
- Elektronicky – žádost je třeba doručit na elektronickou adresu úřadu nejpozději 15 pracovních dnů před termínem voleb. Bližší informace lze dohledat na portálu veřejné správy.
Slovensko na rozdíl od Česka a dalších evropských zemí neumožňuje volbu prostřednictvím velvyslanectví, ambasád a zastupitelských úřadů. Voličský průkaz tak svého držitele opravňuje k volbě v jakékoli jiné volební místnosti na území Slovenska, nikoli však k odevzdání hlasu v zahraničí.
Tuto variantu umožňuje korespondenční volba, kterou lze u voleb do Národní rady využít. Hlasovací lístek se posílá poštou spolu s přiloženou kopií občanského průkazu nebo pasu. Ke korespondenční volbě je ovšem třeba se přihlásit, a to alespoň 52 dnů před termínem voleb. V posledních parlamentních volbách zprostředkovával přihlášky ke korespondenční volbě portál Srdcom doma, letos už by mělo Ministerstvo vnitra Slovenské republiky spustit vlastní aplikaci. Alternativně je možné poslat žádost i poštou. Bližší informace o odeslání žádosti lze najít na portálu Srdcom doma.
Výsledky voleb
Předčasné volby v roce 2023 vyhrála strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Volební průzkumy na Slovensku měly dva favority. Jedním byl Robert Fico ze strany SMER-SD, toho však v záveru dotahoval Michal Šimečka ze strany Progresívne Slovensko. Volební výsledky průběžně aktualizujeme.
Sčítání hlasů začíná hned po uzavření volebních místností, probíhá tedy v nočních hodinách. Menší okrsky mohou mít hotovo už kolem půlnoci, v těch větších se pak sčítání často protáhne až do ranních hodin. Výsledky voleb na slovensku tak bývají známé v neděli ráno.
Volební kalkulačka
Sledujete předvolební dění na Slovensku? Můžete si porovnat, koho byste volili. Ve Volební kalkulačce zjistíte, komu byste dali svůj hlas ve slovenských volbách. Volby, které sousední zemi čekají ještě tento měsíc, mohou značně ovlivnit osud celé střední a východní Evropy.