Berlínu se podaří mít vyrovnaný rozpočet dokonce o rok dříve, než si předsevzal, ministr financí Wolfgang Schäuble totiž původně počítal s rokem 2013. Ještě letos v létě Schäuble mluvil o půlprocentním schodku.
Vyrovnaný či dokonce přebytkový rozpočet je v Evropě poměrně vzácná věc. Z unijní sedmadvacítky ho v roce 2011 měly jen Estonsko a Švédsko, které hospodařily s přebytkem 0,1 procenta. Vysoký přebytek má Norsko (14 procent), které však není členem EU. Vysoké schodky měly vloni Irsko (-10,3 %), Velká Británie (-9,4 %) nebo Řecko (-9%).
Německé spolková, zemské i místní vlády si letos stále berou nové dluhy ve výši 26,5 miliardy eur, to ale vyvažují přebytky v sociálním systému.
Německo však stále nesplňuje Maastrichtské kritérium pro celkovou výši veřejného dluhu, který u členských zemí smí být maximálně 60 procent HDP. Dluh Německa, které je největší evropskou ekonomikou, bude letos 81,5 procenta HDP. Berlín chce státní dluh do roku 2016 snížit na 73 procent HDP.
V Německu je v současnosti bez práce 6,5 procenta lidí. Německá ekonomika podle poslední prognózy OECD z 27. listopadu letos poroste o 0,9 procenta, příští rok o 0,6 procenta. Hospodářský růst má zrychlit až v roce 2014 a to na 1,9 procenta, napsala OECD v poslední prognóze.
Proč je ekonomika Německa úspěšná?
