Za malý zájem o německý pracovní trh může hlavně jazyková bariéra a rozdíly ve školských systémech jednotlivých zemí, zdůvodnil institut. Nevyplnil se ani scénář, že nezaměstnaní východoevropané zaplaví německá města a úřady práce: nezaměstnanost mezi občany osmi států zůstala stejná.
Přesně před rokem se Čechům otevřel německý pracovní trh. Přečtěte si reportáž E15 z česko-polsko-německého trojmezí:
Většina nově příchozích se v Německu živila prací na zkrácený úvazek (+14200), ve stavebnictví (+11000), ve zpracovatelském průmyslu (+10500)‚ ve službách (+8600) a v pohostinství (+7900). Ve zdravotnictví přibylo z osmi nováčků 4600 pracovníků.
Bavorsko táhne, o východní Německo není zájem
Největší nárůst z Česka a spol. zaznamenaly bohaté západoněmecké země Bavorsko (+20600), Baden-Württemberg (+11700) a Severní Porýní-Vestfálsko (+14800). Ve východoněmeckých zemích, které hraničí s Českem a Polskem ale cizích pracovníků dokonce meziročně ubylo.
Celkově hodnotí agentura otevření trhu pozitivně. „Uveřejněná data ukazují, že se integrace nově příchozích podařila. Z dodatečných pracujících hospodářství profitovalo,“ komentoval výsledky Herbert Brücker z IAB.
Německo musí pro „mozky“ dál na východ
Nejsilnější evropská ekonomika má ale další žízeň po kvalifikovaných pracovnících, především technického vzdělání, kterých je v Německu i v Evropě akutní nedostatek. Berlín se proto rozhodl zavést takzvanou „modrou kartu“ pro pracovníky, kteří mohou dokázat, že mají kvalifikaci na to vydělat ročně alespoň 44800 eur a drží vysokoškolský titul. V oborech s opravdu akutním nedostatkem bude stačit i roční příjem 34 tisíc eur. Blue card má přitáhnout hlavně inženýry z dálného východu, napsal server časopisu Stern.
