Šéf euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem po skončení druhého zasedání řekl, že eurozóna je připravena odolat hrozbě šíření nákazy z Řecka. Ministři se shodli, že jsou odhodláni zachovat sílu skupiny, posílit spolupráci i celou měnovou unii.
„Všichni máme v úmyslu využít všech dostupných nástrojů k ochraně integrity a stability eurozóny,“
Řecký premiér Alexis Tsipras v noci na sobotu překvapivě oznámil, že se rozhodl uspořádat 5. července referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize. A Řecko nyní žádalo o krátké prodloužení programu, aby ještě platil v době, kdy by se mělo referendum konat.
Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise odmítnutí prodloužit program o dny či týdny ohrožuje demokratickou důvěryhodnost euroskupiny. Řecký ministr dnes nepodepsal společné prohlášení.
Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna prohlásil, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Atény.
Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen.
Řecký premiér Alexis Tsipras telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelouvou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle řeckých zdrojů jim řekl, že Řekové přežijí, bez ohledu na rozhodnutí ministrů financí eurozóny o prodloužení záchranného programu. Referendum o pomoci, které v noci na neděli podle očekávání podpořil i řecký parlament, se pak prý uskuteční bez ohledu na rozhodnutí euroskupiny.
Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko zůstane v eurozóně navzdory kolapsu jednání. Paříž je také stále připravena obnovit jednání. „To není odchod Řecka z eurozóny,“ řekl Sapin po jednání euroskupiny. Všech 18 dalších členů eurozóny podle něj jasně řeklo, že Řecko bylo a mělo by zůstat v eurozóně bez ohledu na současné potíže. Podobně se vyjádřil i místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a další politici.
#Greece remains part of the eurozone. #Eurogroup decisive to ensure the financial stability and to further strengthen the eurozone.
— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) June 27, 2015Dijsselbloem dnes také prohlásil, že řecké závazky vůči věřitelům nezmizely a je odpovědností řecké vlády je dodržet. Na konci měsíce čeká Atény splátka 1,5 miliardy eur (téměř 41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu (MFF), v příštích měsících pak ještě vyšší splátky Evropské centrální bance (ECB).
Řecká strana podle Dijsselbloema v pátek večer jednostranně přerušila rozhovory s trojicí věřitelských institucí, řečtí vyjednávači museli dokonce odejít z jednání, které zrovna vedli. „Krokem řecké vlády jsme byli nepříjemně překvapeni,“ poznamenal šéf euroskupiny. Instituce podle něj byly stále připraveny zvažovat řecké nabídky a diskutovat o nich.
„Atény odmítly nabídku, která ještě nebyla definitivní a mohla se měnit,“ řekl nizozemský ministr. Rozhodnutí řecké vlády předložit ji nehotovou k hlasování v referendu, a to ještě s výrazně negativním doporučením, považuje Dijsselbloem za neférové.
Tsiprasova vláda se k návrhům trojice institucí staví negativně, připomněl Dijsselbloem. Proto pochybuje, že i poté, co by se Řekové v referendu případně vyslovili pro podpis dohody, bude vláda v Aténách odhodlána dohodu s institucemi skutečně uvést v život.
Pouze ECB ale může rozhodnout, zda bude dál Řecku poskytovat nouzové finanční půjčky. Už několik dní v zemi lidé hromadně vybírají peníze z bankomatů.
O čem budou Řekové hlasovat?
Řecký parlament, který nyní referendum projedná, by měl podle Dijsselbloema jasně pochopit, jaké možnosti jsou na stole a musí správně zhodnotit, zda byl správně informován o okolnostech. „Také z hlediska rizik, která v příštích týdnech čekají. V tom nemůžeme pomoci. O rizicích mluvím s lítostí, ale budou,“ zdůraznil Dijsselbloem. Nemůže prý odpovědět na otázku, o čem budou Řekové 5. července hlasovat, když nynější program skončí už 30. června.
| Podle průzkumu chce 57 procent Řeků dohodu s věřiteli |
|---|
| Většina Řeků je pro přijetí záchranné dohody s mezinárodními věřiteli. Průzkum, který se uskutečnil před překvapivým oznámením premiéra Alexise Tsiprase o referendu na toto téma, ukázal, že 57 procent lidí je pro dohodu. Naopak ukončení jednání s věřiteli si přálo 29 procent dotazovaných. Průzkum provedl institut Alco pro řecký list Proto Thema. Zúčastnilo se ho kolem 1000 lidí v období od 24. do 26. června. |
Řecký ministr Varufakis odmítl, že by chystané referendum bylo „o euru“. Připomněl, že neexistuje právní základ pro odchod z eurozóny. „Voličů se ptáme na jednoduchou věc: Chcete, abychom podepsali předloženou dohodu, nebo ne?“, vysvětloval na vlastní tiskové konferenci. Řekové jsou prý připraveni dál jednat.
Žádný záchranný program ale podle Dijsselbloema nemůže být snadný. „Pokud řecká vláda není připravena tuto pravdu akceptovat a sdělit voličům, tak může mít problém s důvěryhodností,“ poznamenal. „Je to smutný den pro Evropu,“ řekl novinářům řecký ministr Varufakis při odjezdu z jednání.
