Francie se vyrovnává s postcovidovou krizí a někteří politici spatřují v opětovném nastartování hospodářství příležitost také nově nastavit ekonomická pravidla tak, aby byla více v souladu s životním prostředím a jeho ochranou. To jsou dva cíle, které je za normálních okolností obtížné sladit.
Šestašedesát poslanců a senátorů proto v projektu Le jour après, Den poté, nabídlo Francouzům možnost vyjádřit se ve veřejné anketě k aktuální situaci a navrhnout řešení. Organizátorům se sešlo 8700 odpovědí, které jasně hovoří o potřebě transformace společnosti na více ekologickou, demokratickou a solidární.
Konkrétně účastníci ankety zmiňovali potřebu změny prostředků a metod výroby a relokalizaci některých výrobních odvětví. Především šlo o produkci zdravotnického materiálu a výrobků. Lidé navrhovali také zavedení univerzálního příjmu, rozvoj home office nebo stanovení stropu pro vysoké platy.
Sandrine Le Feur, poslankyně strany Republika vpřed! prezidenta Emmanuela Macrona, k projektu dodává: „Přechod k těmto změnám je třeba urychlit, je to jasná vůle našich občanů.“
Čistší pařížský vzduch
Konkrétně v Paříži by například práce z domova mohla být účinným prostředkem v boji proti emisím látek znečišťujících ovzduší, které často překračují hodnoty, hlavně v případě jemných částic prachu. Dobře se to ukázalo v době karantény, kdy se kupříkladu emise CO2 i množství prachových částic dramaticky v ovzduší snížily.
Odpovědí na ekologickou otázku je ambiciózní klimatický plán z března 2018, který narýsoval dlouhodobou představu změn vedoucích ke zlepšení ovzduší v Paříži. Starostka města Anne Hidalgo ihned po zvolení zakázala použití starších dieselových vozidel ve městě, přičemž do roku 2024 mají být z metropole vytlačena úplně. Radnice také vytvořila zóny s omezeným provozem. Dalším opatřením je zákaz používat od 8 do 20 hodin benzinová vozidla vyrobená před rokem 1997.
Město paralelně investovalo do nových způsobů dopravy a zavedlo například městská kola. Vybudovalo 1040 kilometrů cyklistických stezek, takzvaných coronapiste, které spojují Paříž s předměstími. Nyní je rozestavěno dalších 50 kilometrů. Dalším krokem v boji za čistší ovzduší je zřízení pěších zón ve čtyřech pařížských obvodech s cílem zpřístupnit centrum města pro chodce.
| Zabiják prach |
• Podle Evropské agentury pro životní prostředí počet předčasných úmrtí v Paříži v důsledku vysokých koncentrací jemných prachových částic PM2,5 stále roste a dosáhl čísla 6600. • K nejkritičtějším místům v metropoli patří oblíbené terasy situované u silnic a v blízkosti křižovatek, ale nejvíce metro, kde toxický koktejl PM10 a PM2,5 překračuje až desetinásobně hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací. • Nejvíce znečištění jde na vrub vytápění, silničního provozu, stavebních prací a průmyslové činnosti. |
Příroda ve městě
Zásadní proměnu slibuje dlouho připravovaný projekt pařížské radnice Grand Paris s cílem navrátit přírodu do města. Spočívá v zatravnění volných ploch, výsadbě stromů a celkovém „ozelenění“ Paříže. Přinese rozvoj biodiverzity, přispěje k osvěžení města, zlepší kvalitu ovzduší a vytvoří budovám tepelný a akustický komfort. Konkrétně znamená výsadbu 170 tisíc stromů, vznik stovek městských minilesíků, zelených náměstí, 100 hektarů zelených stěn a střech, vybudování vzdělávacích farem, rozvoj městského zemědělství, výsadbu ovocných a zeleninových zahrad ve školách, renovaci parků a zahrad, rozvoj včelařství ve městě nebo sdílené zahradničení.
Zájem o kontakt s přírodou se projevil v době koronakrize ve chvíli, kdy vláda začala uvolňovat přísná karanténní opatření a na žádost obyvatel otevřela květinářství a zahradnictví. Podle ankety pořádané městem ve spolupráci s agenturou YouGov, která se zabývá průzkumem trhu, chyběly zelené plochy a prostranství sedmi z deseti Francouzů a 78 procent z nich schvalovalo prioritu zelených projektů.
„Jsme v historickém okamžiku, kdy nadešel čas jednat. Jsme možná poslední generace, která ještě může něco ovlivnit,“ říká starostka Anne Hidalgo.
Aktuálně probíhají práce na tvorbě malých lesíků na prostranství radnice, Lyonského nádraží a Opery Garnier a na výsadbě dvou velkých parků ve 12. a 15. obvodu. Upravuje se také 1,7 hektaru ploch u zámku Vincennes a osazují se břehy řeky Seiny.
Zelené priority
Projekt, na kterém si město dává opravdu záležet, je tvorba zahrady mezi náměstím Trocadéro a Ecole Militaire – Vojenskou školou na Martových polích. Pracemi starostka pověřila světově uznávanou architektku Kathryn Gustafson, která v okolí Eiffelovy věže – od Seiny až náměstí Trocadéro – vytvoří padesátihektarovou romantickou zahradu.
Proměny se dočká také třída Champs-Élysées, kde denně projede 64 tisíc aut a projde 100 tisíc lidí. Ti zde bezmála polovinu roku dýchají vzduch znečištěný více, než povolují normy. Pařížané se sem proto příliš nehrnou, 95 procent chodců jsou zde turisté. To by radní chtěli změnit a letos v únoru proto zadali urbanizační projekt architektu Philippemu Chiambarettovi.
Všechny nové pařížské projekty prošly zdlouhavými jednáními s architekty, starosty obvodů, organizací UNESCO i s Ateliérem pro urbanizaci Paříže (APUR – Atelier parisien d’urbanisme). Radikální změny ovšem vyvolávají vlnu polemiky, nicméně radnice je přesvědčena, že změny jsou nevyhnutelné. Paříž se musí adaptovat na klimatické změny a současně respektovat kulturní dědictví. Jedinečné historické město tak vstupuje do ekologické éry.
| Paříž, turistický premiant |
• Francie již několik let drží prvenství nejnavštěvovanější turistické destinace na světě. Přijede sem ročně na 89,4 milionu zahraničních turistů. Cestovní ruch tak představuje klíčový sektor ekonomiky, který s příjmy 62 miliard eur a dvěma miliony zaměstnanců vytváří přibližně osm procent francouzského hrubého domácího produktu. Z hlediska příjmů je tak Francie po Španělsku a USA třetí zemí, která nejvíce těží z turistického ruchu. • Už loni francouzská vláda představila odvážný plán na zvýšení turistické atraktivity země, podle kterého by letos měla Francie přijmout 100 milionů zahraničních návštěvníků a získat 50 miliard eur. Proto bývalý premiér Eduard Philippe v květnu označil záchranu turismu za národní prioritu a vyzval Francouze, aby letošní dovolené strávili v zemi. K tomu vláda vyčlenila z rozpočtu 18 milionů eur. |
