Podle vzoru hlasovacího lístku první ze dvou otázek zní: „Jste pro sjednocení Krymu s Ruskem jako součásti Ruské federace?“. Druhá se pak ptá: „Jste pro obnovení ústavy z roku 1992 a postavení Krymu jako součásti Ukrajiny?“
Na první pohled se zdá, že druhá otázka skýtá možnost vyslovit se, aby poloostrov zůstal Ukrajině. Ale takové představě je ve skutečnosti krymský základní zákon z roku 1992, přijatý krátce po rozpadu Sovětského svazu a zakrátko rychle zrušený postsovětskou Ukrajinou, vzdálený. Dával totiž Krymu postavení nezávislé entity uprostřed Ukrajiny, se širokými pravomocemi vlastního sebeurčení i navazování vztahů s partnery dle vlastní libosti, a to včetně Ruska.
„S proruským sněmem, který se už vyslovil pro návrat Krymu do Ruska, druhá možnost nabízí jedině nepatrně delší cestu, než se poloostrov ocitne pod ruskou kontrolou,“ napsala agentura Reuters s odvoláním na analytiky.
Hlasovací lístek se voličů neptá, zda si přejí zachovat status quo. Voliči, kteří se rozhodnou nezúčastnit, nebudou mít na vyznění referenda žádný vliv. Výsledek určí jen to, jaké možnosti dá přednost většina z hlasujících.
Poloostrov v Černém moři býval po staletí pod ruskou vládou, než jej sovětský vládce Kremlu Nikita Chruščov v roce 1954 administrativně předal Ukrajině, která ale byla součástí Sovětského svazu. Předpokládá se, že místní Rusové, tvořící většinu krymské populace, zajistí v neděli očekávaný výsledek.
„Žijeme v historické době. Sevastopol rád naplní svůj sen o připojení k Rusku. Chci být součástí Ruska a nestydím se to říct,“ prohlásil Valerij Medveděv, předsedající místní volební komisi.
