Zaorálek: EU by nakonec mohla přistoupit na dobrovolné přijímání uprchlíků
O plánech Evropské komise na řešení uprchlické či migrační krize budou odpoledne v Bruselu jednat ministři vnitra členských zemí EU, šéfové diplomacií se na své schůzce budou věnovat přípravě říjnového unijního summitu. Otázkám migrace se ale nevyhnou, je to totiž jedno z témat chystané schůzky šéfů států a vlád osmadvacítky.
„Jde o jednoduchou věc, aby to bylo rozhodnutí, které činíme sami, dobrovolně,“ připomněl trvalý český postoj Zaorálek s tím, že Česko má zájem se na řešení krize podílet. Ještě dopoledne se schází se svými kolegy ze zemí visegrádské skupiny (V4), které všechny mají ke „kvótám na uprchlíky“ stejně odmítavý postoj.
Mluvčí Evropské komise Natasha Beraudová dnes novinářům řekla, že evropská exekutiva preferuje jako řešení povinný systém. „Myslíme si, že to je nejlepší postup a nejrozumnější způsob, jak přerozdělení zajistit,“ uvedla. Komise ale podle ní dává přednost výsledkům před formou a nejdůležitější je, aby bylo cíle, tedy přerozdělení uprchlíků, skutečně dosaženo, byť například mezivládní dohodou místo navrhovaného „komunitního“ způsobu.
Na 120 tisíc lidí k přerozdělení
Evropská komise minulý týden ve snaze řešit zvyšující se počty uprchlíků a tlak na azylové systémy členských zemí navrhla krizové přerozdělení celkem 120 tisíc žadatelů o azyl z Řecka, Itálie a Maďarska mezi ostatní země unie. Dalším návrhem je budoucí úprava dublinských pravidel, která by analogický mechanismus komisi umožňovala automaticky spouštět v dalších podobných krizích. Balík obsahuje i posílení návratové politiky, podporu center v zasažených zemích, kde by měly být žádosti o azyl rychle vyřizovány a podobně.
Lucemburské předsednictví EU by dnes chtělo získat předběžný souhlas ministrů vnitra osmadvacítky s plánem komise tak, aby mohl být po dalších jednáních definitivně potvrzen na příští ministerské schůzce 8. října. Český ministr Milan Chovanec dostal od vlády mandát povinné kvóty odmítnout, poslední návrhy předsednictví nejsou podle diplomatů pro českou stranu přijatelné.
„Je na ministrech vnitra, jak bude dnes to jednání úspěšné,“ upozornil Zaorálek. Připomněl, že do situace vstoupily některé nové okolnosti, například německé nedělní rozhodnutí spustit kontroly na hranicích s Rakouskem.
Tři tisíce pro Česko
Na Česko by podle nového návrhu připadalo necelých 3000 azylantů, Praha se už v létě zavázala za dva roky přijmout 1100 osob z Itálie a Řecka a dalších čtyři sta z uprchlických táborů mimo území unie.
Zaorálek dnes nechtěl ani naznačit, zda by byla ČR případně připravena dobrovolně tento už odsouhlasený počet navýšit. „Pořád se bavíme o číslech, ale nemáme vyjasněno, jak budeme řešit celou tu situaci,“ upozornil. Samotné přerozdělení části azylantů podle něj neřeší ostatní okolnosti, včetně fungující návratové politiky či nutnosti zřídit ony „hotspoty“, tedy centra v Itálii a Řecku, kde bude možné žadatele o azyl registrovat. „Pokud neučiníme tohle, tak zapřahujeme vůz před koně,“ uzavřel šéf české diplomacie.
