Západ hrozí Rusku sankcemi, Rusko se ale neleká a ukazuje svaly

Vojáci během moskevské přehlídky u příležitosti 66. výročí konce Druhé světové války.

Vojáci během moskevské přehlídky u příležitosti 66. výročí konce Druhé světové války. Zdroj: CTK/AP

Spojené státy a Evropská unie opakovaně pohrozily Rusku kvůli nedělnímu separatistickému referendu na Krymu "velmi vážnými kroky", jež by mohly být podniknuty hned v pondělí. Moskva se ale vidiny připojení Krymu nechce vzdát a hrozí protisankcemi a navíc u ukrajinských hranic řinčí při vojenském cvičení zbraněmi.

Tlak na Rusko, aby upustilo od jím dirigovaného referenda převážně ruskojazyčného obyvatelstva Krymu a respektovalo územní celistvost Ukrajiny, dnes mířil z více stran Západu. Americký ministr zahraničí John Kerry pohrozil, že USA a EU podniknou v pondělí opatření, včetně sankcí, pokud Rusko přijme výsledky referenda a bude podle nich postupovat.

Podobně Evropský parlament odsoudil v podstatě již potvrzenou ruskou vojenskou invazi na Krymu a vyzval Moskvu, aby své vojáky stáhla. A německá kancléřka Angela Merkelová nezvykle důrazně Kreml upozornila, že riskuje vážné následky. „Změní se i vztah Evropské unie s Ruskem a Rusko mohou čekat obrovské politické a ekonomické škody,“ varovala.

Postup Ruska v krizi na Ukrajině dnes v Berlíně po jednání s Merkelovou kritizoval i český premiér Bohuslav Sobotka. Ovšem na hospodářské sankce je podle něj ještě čas. Řešit problém je třeba diplomatickými prostředky, shodl se prý s německou kolegyní.

Podle agentury Reuters se mluví o zavedení několika druhů sankcí, včetně zmrazení účtů či zákazu cestování do EU pro některé ruské politiky. Diplomatické zdroje v Bruselu tvrdí, že první jména osob, kterých se sankce v podobě zákazu cest do EU a zmrazení ekonomických prostředků dotknou, budou známa už v pondělí.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Radě bezpečnosti OSN obvinil Rusko z vojenské agrese, zatímco ve východoukrajinském Doněcku si střet mezi znepřátelenými tábory demonstrantů večer vyžádal jednoho mrtvého a několik zraněných.

Rusko ale ochotu vyslyšet naléhání Západu najevo nedává, i když jednat neodmítá. V pátek se například k dalšímu rozhovoru o řešení situace znovu sejde Lavrov s Kerrym, a to v Londýně.

Nicméně pohrůžky sankcemi ruští představitelé odbývají strašením svými protisankcemi. Jsme připraveni na jakoukoli možnost, prohlásil například náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Lichačov a dodal, že veškerá sankce bude Rusko opětovat.

Například bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin, který je členem ekonomické rady prezidenta Vladimira Putina, ale upozornil, že sankce Západu by mohly vést k dodatečnému odlivu 50 miliard dolarů (981 miliard korun) čtvrtletně z ruské ekonomiky. Podle americké investiční banky Goldman Sachs odliv kapitálu z Ruska od začátku letošního roku prudce vzrostl a již dosahuje asi 50 miliard dolarů.

Tomu, že Kreml o přehodnocení svého přístupu k Ukrajině moc neuvažuje, nasvědčuje rozsah a zaměření vojenského cvičení u hranic Ukrajiny. Účastní se ho 8500 vojáků motostřeleckých, dělostřeleckých a tankových útvarů, ale také letecké síly a výsadkové jednotky. Nacvičují přesuny v neznámém prostoru, opevňování zaujatých pozic a organizaci rozvědné činnosti.

Ukrajinské ozbrojené síly by proti případné invazi ruské armády mnoho šancí nepochybně neměly. A nic na tom nezmění ani dnešní souhlas parlamentu s vytvořením národní gardy, která by se měla skládat až z 60 tisíc mužů. Ukrajinská armáda má nyní údajně jen 6000 plně bojeschopných vojáků.