Podobně se k ruským partnerům zachoval také americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA), který zastavil návštěvy, schůzky, ale také emailovou komunikaci s Ruskou vesmírnou agenturou. „Zatím není jasné, jak se to projeví ve vědecké spolupráci,“ řekl časopisu Nature Igor Mitrofanov z Vesmírného výzkumného institutu v Moskvě. Mitrofanov vedl práce na neutronovém detektoru pro marsovské vozítko Curiosity.
Pokud se krize kolem Krymu rychle nevyřeší, může to vést k rostoucí izolaci ruských vědců a vážně poškodit nejen ruský, ale také mezinárodní vědecký výzkum, myslí si Harley Balzer z Georgetown University. „Pokud ruský tlak na Ukrajinu nepovolí, přijdou další omezení pro vědeckou a akademickou spolupráci,“ dodává Balzer. Typickým příkladem může být třeba Program Fulbrightovy nadace pro výměnu vědeckých pracovníků.
V roce 2012 prezident Vladimír Putin v předvolební kampani sliboval, že do roku 2020 v Rusku vybuduje university světového formátu a zvýší výdaje státu na vědu a výzkum. Zatím na ni stát dává 1,3 procenta HDP. Typickým projektem, který měl Rusku přinést prestiž, je technologické městečko Skolkovo se Skolkovským institutem vědy a technologií (Skoltech). Tato výzkumná instituce vyrůstá za Moskvou ve spolupráci s americkým Massachusetts Institute of Technology (MIT).
Balzer odhaduje, že MIT, který připravuje vytvoření 15 výzkumných center a letos dokončuje čtyři centra, se dostane ze strany americké vlády pod silný tlak, aby své angažmá omezil. Edward Crawley, který je prezidentem Skoltechu, tvrdí, že Rusové i MIT mají zájem partnerství dál rozvíjet. Na letošek je naplánovaná také řada akcí v rámci Roku vědy Evropské unie a Ruska. Co s nimi bude, závisí především na postoji Západu, říká Irina Dezhina, vedoucí jedné z výzkumných skupin ve Skoltechu.
Ukrajinská krize staví bariéry, které zkomplikují život Evropy
