Ve Španělsku klání skončilo špatně pro obě hlavní strany. Lidovci a socialisté dohromady získali méně než padesát procent, minule to bylo osmdesát. Lídr levice Alfredo Pérez Rubalcaba oznámil, že partaj v červenci vybere jeho nástupce.
Lidovecký premiér Mariano Rajoy o víkendu představil balík na tvorbu pracovních míst za 6,3 miliardy eur. Chce také snížit sazbu daně z příjmu firem z třiceti procent na pětadvacet, aby zvýšil jejich konkurenceschopnost. Oznámení přitom přišlo v době, kdy Mezinárodní měnový fond zemi doporučuje, aby daňové příjmy zvýšila a zachránila tak veřejné služby.
Jenže Rajoy nutně potřebuje zvednout preference před sérií voleb, které zem čekají příští rok.
S politikou je spojována i rezignace krále Juana Carlose. „Lidé volají po politické obměně a začalo se v královské rodině,“ uvedl politolog Jordi Rodriguez Virgili. V klání poměrně úspěšné menší strany navrhují i zrušení monarchie. Díky výsledkům se navíc cítí silnější katalánští separatisté.
Eurovolby byly po hlasování o složení národního parlamentu další ranou pro maďarské socialisty. Lídr strany Atilla Mesterházy rezignoval, 19. července bude zvolen jeho nástupce. Hovoří se o tom, že odejít by měli i další opoziční předáci – Ferenc Gyurscány a Gordon Bajnai. Sebevědomí naopak ještě vzrostlo premiérovi Viktoru Orbánovi, který se vložil do boje proti tomu, aby se šéfem Evropské komise stal Jean-Claude Juncker. Proti němu se vyslovil i italský premiér Matteo Renzi, jemuž vítězství pomohlo v reformním úsilí. Řím dává i jinak najevo, že chce být v unii opět slyšet. „Z voleb vyplývá, že Itálie může hrát roli, že není poslední kolo u vozu,“ podotkl Renzi.
| Cameronova volba |
|---|
| Premiér David Cameron po úspěchu Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) pochopil, že musí vyostřit protiunijní rétoriku. Dává najevo, že odchodem z EU bude hrozit při každé vhodné příležitosti. Podle nepotvrzených zpráv varoval německou kancléřku Angelu Merkelovou, že jmenování Jeana-Clauda Junckera šéfem Evropské komise může vést k dřívějšímu referendu o setrvání země v EU. Situace se snaží využít i expremiér Tony Blair, nabízí se jako poradce pro jednání s Bruselem o návratu části pravomocí do Londýna. Popírá však, že chce být příštím unijním prezidentem. Obavy z UKIP mají i labouristé, hovoří o přísnější migrační politice. |
| Socialisté v kleštích |
|---|
| Prezidenta Françoise Hollanda a premiéra Manuela Vallse dostaly eurovolby do kleští. Socialisté musí něco udělat pro zvýšení popularity. Zároveň potřebují protlačit potřebné reformy, které mají ulevit veřejným financím. Valls už slíbil snížení daní nejnižším příjmovým skupinám a střední třídě, což bude mít negativní důsledky pro boj s rozpočtovým deficitem. Strana si zároveň může u voličů uškodit aktuální vězeňskou reformou, která má ulevit přeplněným věznicím a státní kase. Podle oponentů včetně ve volbách úspěšné Národní fronty je partaj příliš shovívavá k zločincům. |
| Tsipras je pro Junckera |
|---|
| Z eurovoleb hledá poučení i řecký premiér Antonis Samaras, jehož stranu porazila radikálně levicová Syriza. Ve snaze uklidnit úsporami pobouřené Řeky a zabránit radikálům v protlačení předčasné volby přikročil k obměně vlády. Dokončena by měla být dnes, včera však ještě nebylo jasné, kdo by měl nahradit ministra financí Jannise Sturnarase. Lídr Syrizy Alexis Tsipras se mezitím snaží aktivně prosadit v unijní politice. Přestože nesouhlasí s lidoveckou politikou, vyjádřil názor, že šéfem Evropské komise by se jakožto kandidát vítězné strany měl stát Jean-Claude Juncker. |
