Aby získali vytouženou zelenou kartu, která držitele opravňuje k trvalému pobytu, musejí zájemci v USA investovat alespoň milion dolarů do nového podnikatelského projektu, v oblastech s vysokou nezaměstnaností stačí poloviční částka. Během dvou let pak musí daný projekt vytvořit nejméně deset pracovních míst.
Washington program spustil během recese na začátku devadesátých let a schvaluje jej i současná Obamova administrativa. Postupem času se ale jeho pravidla značně uvolnila a množí se pochybnosti o přínosu pro americkou ekonomiku. „Zdá se mi, že Spojené státy potřebují spíše bystré jedince než střípky krátkodobých investic,“ shrnuje své výhrady David North, bývalý tajemník amerického ministerstva práce. Dodává, že možnost kontroly skutečně vytvořených pracovních míst je přinejmenším komplikovaná.
Program zaujal i americké podnikatele, kteří chtějí získat financování projektů s nejistou rentabilitou. U investorů totiž vidina zisku zelené karty pro celou rodinu převládá nad návratností peněz. Velké popularitě se EB-5 těší například u manhattanských developerů, kteří podmínky svých výběrových řízení upravují tak, aby mohli financování poslepovat výhradně z peněz uchazečů o investorská víza.
Navzdory kritice program dál funguje a je stále populárnější. Za poslední dva roky se počet uchazečů zčtyřnásobil a loni měly o zelené karty zájem téměř čtyři tisíce zahraničních boháčů. Podle údajů z posledních let pocházejí investoři hlavně z Číny, kde existují stovky agentur specializovaných na vyřizování příslušného papírování, následuje Jižní Korea a Velká Británie.
