Země EU se nedohodly na zastoupení žen v radách firem | E15.cz

Země EU se nedohodly na zastoupení žen v radách firem

Věra Jourová
Věra Jourová
• 
ZDROJ: E15

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Členským zemím EU se přes snahu italského předsednictví nepodařilo dosáhnout dohody o směrnici, která má zajistit vyrovnané zastoupení obou pohlaví ve správních a dozorčích radách společností obchodovaných na burze. Směrnici, často spojovanou s představou kvót pro ženy ve vedení firem, část členských zemí včetně České republiky nadále odmítá.

Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, která má problematiku rovnosti mužů a žen na starost, kompromisní návrh navržený italským předsednictvím označila za „chytrý, pružný a v čase omezený“. „Bere ohled na to, že k zajištění kýženého výsledku existují různé cesty,“ poznamenala Jourová.

S návrhem směrnice přišla už její předchůdkyně Viviane Redingová. Návrh se týká výběru členů dozorčích a správních rad firem, jejichž akcie se obchodují na burze. V případě, že mužů či žen je v radě zastoupeno méně než 40 procent, má být při výběru uchazeče přihlédnuto i k tomuto kritériu s cílem zastoupení obou pohlaví vyrovnávat. Stanovenou hranici 40 procent by měly podniky se státní účastí dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později.

Italové, ve snaze věc dnes na jednání ministrů práce a sociálních věcí posunout dál, navrhli větší pružnost návrhu. Země by totiž mohly cíl směrnice - tedy rovné zastoupení mužů a žen - prosazovat způsobem, který si samy vyberou, nebo ji vůbec neplnit, pokud její smysl zvládnou zajistit jiným způsobem.

Paradoxní postoj Německa

Výsledek do značné míry záležel na postoji Německa a České republiky. Spolková vláda v Berlíně shodou okolností přijala zákon, podle kterého by společnosti obchodované na burze měly mít ve správních radách v roce 2016 nejméně 30 procent žen.

Návrh, jak na dnešním jednání v Bruselu uvedl zástupce Německa, se dotkne asi stovky společností, a proto je patrné, že se smyslem směrnice Berlín problém nemá. Přesto by prý dnes ale v případném hlasování nesouhlasil s konkrétní podobou předloženého návrhu.

Také ČR je nadále proti, připomněla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Česká vláda o možné změně postoje země hlasovala v pondělí a ministryně z jejího těsného rozhodnutí být nadále proti neskrývá rozčarování ani po několika dnech.

„Já se s tím srovnávám velice těžko, protože je to věc, za kterou jsem bojovala a myslím si, že je to věc smysluplná. Mrzí mne, že při hlasování ve vládě to bylo o jeden hlas,“ komentovala česká ministryně fakt, že před kolegy z dalších zemí EU dnes musela hájit názor, se kterým osobně nesouhlasí.

Marksová Tominová také připomněla, že v Česku by směrnice v nynější podobě něco znamenala jen pro šest firem. Z nich jen ČEZ je společností se státní účastí. Diplomaté mimo záznam uvádějí, že kromě ČEZ by se směrnice dotkla Telefoniky ČR, Unipetrolu, Komerční banky, Pivovarů Lobkowicz a společnosti Philip Morris.

Jak s návrhem, který má podporu v europarlamentu, naložit dál, bude muset rozhodnout další předsednická země EU. Od ledna unii na půl roku povedou Lotyši.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video