„Vzhledem k naléhavé potřebě zajistit prostor pro úspěšné a klidné demokratické hlasování v květnových ukrajinských prezidentských volbách jsme se zavázali učinit rychlé kroky k zesílení cílených sankcí a opatření, která Rusku zvýší náklady jeho kroků,“ uvedla G7 podle agentury Reuters. Západní země obviňují Rusko, že nedělá nic pro naplnění ženevské dohody z minulého týdne o odzbrojení radikálů na Ukrajině.
Podobu nových sankcí G7 nespecifikovala. Podle zdrojů agentury Reuters mají nové sankce pouze rozšiřovat seznam jednotlivců a organizací, jímž bude zakázán vstup a zmrazen majetek na území USA a zemí unie. G7 ale uvedla, že „pokračují přípravy k širším koordinovaným sankcím, včetně opatření vůči jednotlivým ekonomickým sektorům, pokud si to okolnosti vyžádají“.
Lídří G7 ale Rusku vzkázali, že „dveře jsou stále otevřené diplomatickému řešení krize“ na základě ženevské dohody z minulého týdne. Vyzvali Moskvu, aby se k nim na této cestě připojila.
Jeden z amerických činitelů Reuters sdělil, že každá země G7 se rozhodne sama, jaké sankce uplatní. Kroky se sice budou koordinovat, nebudou ale nutně totožné.
Americký prezident Barack Obama v pátek prohlásil, že Spojené státy a Evropa připravují půdu pro rozšíření sankcí. Nové sankce podle něj mají postihnout různé sektory ruské ekonomiky. O možných sankcích šéf Bílého domu později hovořil při telefonické konferenci s vedoucími představiteli Británie, Francie, Německa a Itálie.
Západní politici zároveň Moskvě vysílají signál, že takovému vývoji je stále ještě možné předejít. V pátek se shodli, že Rusko v souladu se závazky, které na sebe vzalo minulý týden v Ženevě, musí „přispět ke zmírnění napětí (kolem Ukrajiny) tím, že přestane s provokativními prohlášeními a se zastrašovacími manévry“.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ale trvá na tom, že je především nutné zastavit všechny akce ukrajinské armády a „ozbrojených radikálních nacionalistů“ na východě země. Lavrov také obvinil USA, že ženevskou dohodu překrucují a kladou Moskvě požadavky nad její rámec.
Rusko opakovaně prohlašuje, že si vyhrazuje právo na Ukrajině zakročit v případě ohrožení tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Jako jednu z možností nastínilo i vyslání svých jednotek jako „mírových sil OSN“. Podle Kyjeva se v noci na pátek objevil pokus dostat na ukrajinské území ruské vojáky s modrými přilbami a jejich obrněná vozidla natřená bílou barvou a opatřená znaky OSN.
