Země OSN začaly v Limě pracovat na nové klimatické dohodě

Čínská města trápí dlouhodobé potíže se smogem - na snímku Tchien-ťin

Čínská města trápí dlouhodobé potíže se smogem - na snímku Tchien-ťin Zdroj: Shubert Ciencia, Flickr.com (CC BY 2.0)

Zástupci 195 zemí světa zahájili dnes v peruánské metropoli konferenci o ochraně klimatu, která má připravit návrh globální klimatické dohody pro příští rok. Podle diplomatů přijela řada vyjednávačů na konferenci s optimismem, zejména díky nedávným slibům zásadních znečišťovatelů USA a Číny i zemí EU.

Většina klimatologů se shoduje, že celosvětovou změnu klimatu způsobuje zejména činnost člověka, kvůli níž mohou průměrné teploty vzrůst v tomto století až o několik stupňů. Šéfka OSN pro otázky klimatu Christiana Figueresová v úvodním projevu poznamenala, že konference se koná v roce, který hrozí být podle měření amerických vědců nejteplejším v moderní historii. Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) před několika dny oznámil, že prvních deset měsíců letoška bylo nejteplejších od roku 1880, odkdy se vedou záznamy.

„Měli bychom dokázat položit základy pro zásadní pařížskou dohodu a pozvednout úroveň svých ambic tak, abychom postupně v dlouhodobém termínu dospěli ke klimatické neutralitě,“ prohlásila na úvod zasedání Figueresová. Pojem klimatická neutralita znamená, že by lidstvo nemělo vypouštět do ovzduší více škodlivých plynů, než jsou schopny eliminovat přírodní procesy.

Zpět před průmyslovou revoluci

Chystaná dohoda však nemá ambici vést rovnou k tomuto stavu. Jejím záměrem je především zvrátit 45procentní nárůst emisí skleníkových plynů od roku 1990 a udržet zvyšování průměrných teplot pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti úrovni před průmyslovou revolucí. To je hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby svět nepocítil nejhorší dopady změny klimatu. Teploty přitom vystoupaly již o 0,85 stupně a při současné míře exhalací by to mohlo do konce století být 3,6 až 4,8 stupně Celsia.

Na přípravě textu dohody, která má na konci příštího roku v Paříži nahradit Kjótský protokol o snižování exhalací skleníkových plynů, budou vyjednávači pracovat do 12. prosince.

Experti se shodují, že vyhlídky na přijetí dohody jsou letos lepší než v minulosti, kdy podobné konference nevedly k žádným splnitelným závazkům.

Optimismus díky USA a Číně

Optimismus vyvolaly především sliby dvou největších znečišťovatelů ovzduší, USA a Číny. Zatímco Washington hodlá snížit emise do roku 2025 o 26 až 28 procent oproti roku 2005, Peking přislíbil, že emise v Číně začnou klesat nejpozději okolo roku 2030. Důležitý závazek učinila rovněž EU, která chce do roku 2030 zredukovat emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent oproti úrovni z roku 1990.

Na rozdíl od Kjótského protokolu, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a USA jej nepodepsaly, má mít dohoda z Paříže výrazně širší dopad.