Při zemětřesení, které v pondělí zasáhlo japonskou prefekturu Išikawa, zahynulo podle nové bilance 94 lidí a přes 460 lidí utrpělo zranění. Více než 220 osob se stále pohřešuje, informovaly dnes agentury AP a AFP. Ve čtvrtek se podle AFP podařilo z trosek vyprostit dvě starší ženy, naděje na nalezení přeživších ale každou hodinou klesají.
Záchranné práce komplikuje poškozená infrastruktura, odlehlost oblasti na severu poloostrova Noto a také zimní počasí; podle meteorologů je v neděli v regionu očekáván sníh.
Většina obětí pochází z měst Wadžima a Suzu, kde se zřítilo mnoho dřevěných domů, které nebyly postaveny tak, aby snesly silné otřesy. Ve městě Wadžima navíc vznikl po zemětřesení silný požár a na některých místech v regionu se sesunula půda.
Úřady prefektury Išikawa uvedly, že pro více než 26.000 domácností se ještě nepodařilo obnovit dodávky elektřiny, asi 90.000 domovů zůstávalo i dnes bez dodávek vody. V evakuačních centrech je na 34.000 lidí, kteří přišli o své domovy. Do některých lokalit stále nedorazila humanitární pomoc, v oblasti chybí pitná voda, potraviny, přikrývky a léky.
Sedmašedesátiletý Masaši Tomari z města Anamizu v prefektuře Išikawa, který se živí chovem ústřic, uvedl, že od zemětřesení spí na zemi, k dispozici má jen jednu přikrývku. Po celém jeho domě se válejí střepy skla a převrácené a rozbité předměty. V noci vše zahalí černočerná tma, protože v oblasti nefunguje elektřina. Zpočátku neměl Tomari ani topení, ve čtvrtek konečně dostal dvoje kamna.
Sačiko Katóová ve svém obchodě s oblečením ve městě Anamizu umístila varovné nápisy na místech, kde zůstaly po zemětřesení nakloněné zdi budovy. "V této ulici byla spousta obchodů a teď jsou všechny pryč. Snad se nám podaří je obnovit," řekla. Dodávky vody nebyly ve městě stále plně obnoveny a Katóová musí pro vodu na splachování toalety chodit k řece, píše AP.
Postižená oblast je známá řemeslnou výrobou, ať už jde o lakované nádobí, látky na kimona, keramiku, svíčky či nože. Sačiko Takagiová, která prodává kimona v ulici dříve lemované malebnými obchůdky ve městě Wadžima, uvedla, že měla velké štěstí, když její 80 let starý obchod, provozovaný několika generacemi rodiny, otřesy přečkal. Většina dalších ale takové štěstí neměla. "Ti lidé nemají energii začít znovu od úplného začátku. Jsem zvědavá, co se s touto ulicí stane," prohlásila.
