Byla to byrokratická noční můra. EU řeší nový balík podpory čipů, Česko jde strategicky proti zájmu velkých zemí
- Evropa ztratila postavení ve výrobě čipů. Změnit to měl Chips Act a navýšit podíl z osmi procent na dvacet.
- Mobilizovaných 43 miliard eur ale dokáže podíl maximálně udržet, konkurenční státy totiž nezahálely a do podpory produkce se pustily také.
- Chystá se proto Chips Act 2, který prosazují velcí hráči v oboru s vidinou podpory pro své podnikání. Česko je k nim v opozici, rádo by nasměrovalo peníze do oblastí, ve kterých celosvětově exceluje.
Původní evropský Chips Act se z velké části točil kolem polovodičové výroby s cílem přilákat na kontinent modernější produkci. Velké lokální firmy jako Infineon, Bosch nebo STMicroelectronics (hlavně Německo, Francie a Itálie) díky tomu dosáhly na státní pobídky, které ale spíše vedly k posílení jejich pozice než k zásadnímu růstu Evropy jako celku.
Podle informací redakce e15 se sedm velkých evropských firem u Chips Actu 2 snaží dosáhnout podobného výsledku, tedy investic do jejich aktivit. Proti tomu ale stojí myšlenka některých jiných hráčů.
„Evropa neexceluje v návrhu čipů a jejich výrobě. Jsme výborní v dodavatelském řetězci. Původní Chips Act se tím ale vůbec nezabýval. Dávali jsme peníze do něčeho, v čem nejsme tak dobří. Doufám, že se druhá verze zaměří na to, v čem jsme světoví lídři, abychom si tuto pozici udrželi. Je to důležité pro udržení strategické pozice Evropy, jinak dopadneme jako se solární energetikou nebo elektrovozy,“ upozornil na akci Chips Diplomacy Jindřich Houžvička, výkonný ředitel turnovské společnosti Crytur.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
