Zemětřesení v Turecku a v Sýrii má už přes 47 tisíc obětí. Mise českých záchranářů skončila

Návrat českých záchranářů z Turecka

Návrat českých záchranářů z Turecka Zdroj: ČTK / Vondrouš Roman

Přeživší našli záchranáři v Turecku ještě ve středu, 248 hodin po zeměstřesení
Následky ničivého zemětřesení v tureckém městě Antakya. (11.2.2023)
Následky ničivého zemětřesení v tureckém městě Antakya. (11.2.2023)
Zahraniční záchranáři v Turecku.
Záchranáři v syrském městě Jandaris vytahují zpod sutin přeživší dítě
18
Fotogalerie

Počet obětí silných zemětřesení u hranic Turecka se Sýrií přesáhl podle dostupných údajů 47 tisíc. Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) oznámil, že oblast zasaženou zemětřeseními od 6. února postihlo zhruba 4300 dalších otřesů. Zřítilo se nebo bylo značně poškozeno přes 50 tisíc budov, oznámila ve středu vláda.

Jednou z mála pozitivních zpráv z regionu je, že na akciové burze v Istanbulu, která byla kvůli zemětřesení v posledních dnech uzavřena, se od středy znovu obchoduje. Turecká vláda zároveň podnikla sérii opatření k posílení akciového trhu. 

OSN si v neděli v souvislosti se současnou tragédií sypala popel na hlavu, protože se podle ní nepodařilo dostat zoufale potřebnou pomoc do válkou zničených oblastí v Sýrii. Počet mrtvých tak klidně může být dvojnásobný, než se nyní oficiálně uvádí. „Zklamali jsme lidi na severozápadě Sýrie. Oprávněně se cítí opuštění. Hledají mezinárodní pomoc, která nedorazila,“ uvedl šéf OSN Martin Griffiths na Twitteru.

Agentura Reuters uvedla, že na severu Sýrie zemřelo nejméně 5800 osob. Nad počty obětí v oblasti, kterou kontrolují jak syrská vláda tak povstalci, v uplynulých dnech panovaly nejasnosti. V Turecku bude podle posledních informací nutné zbourat přes 200 tisíc bytů. Z oblastí postižených zemětřesením podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana odcestovalo zhruba 2,2 milionu lidí. 

Do Turecka zamířila zahraniční pomoc z celého světa včetně českých hasičů. 

Některé mezinárodní záchranáři se museli vyrovnávat s útoky obyvatel. Bezpečnostní situace se zhoršila zejména v provincii Hatay. „Zdá se, že důvodem je mimo jiné nedostatek potravin a obtížné zásobování vodou v oblasti zemětřesení,“ uvedly německá Agentura pro technickou pomoc (THW) a humanitární organizace I.S.A.R Germany. „

Turecký prezident Erdoğan posléze ohlásil, že vláda proti dotyčným zakročí. „Vyhlásili jsme výjimečný stav,“ řekl při návštěvě oblasti katastrofy Erdoğan. „To znamená, že od nynějška by lidé, kteří se podílejí na rabování nebo únosech, měli vědět, že se na ně vztahuje pevná ruka zákona,“ uvedl turecký prezident. Nebylo ale jasné jaké případy únosů má na mysli.

I více než týden po otřesech záchranáři v troskách dál nacházeli přeživší. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca oznámil, že po 261 hodinách od zemětřesení se podařilo vytáhnout živé dva muže z trosek nemocnice ve městě Antakya. Agentura Anadolu informovala o muži, kterého se v provincii Hatay po 278 hodinách podařilo nalézt v troskách živého.

Mezi oběťmi zemětřesení je i Češka, která v Turecku dlouhodobě žila, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. „Naše velvyslanectví v Ankaře je v kontaktu s rodinou a tureckými úřady. Další podrobnosti s ohledem na pozůstalé nebudeme poskytovat,“ řekl. O tom, že se žena pohřešuje, mluvil už ve středu ministr zahraničí Jan Lipavský.

První zemětřesení o síle 7,8 stupně zasáhlo v pondělí deset tureckých provincií, postihlo oblast, kde žije 13,5 milionu lidí. V pondělí kolem poledne následovalo další, jen o něco slabší zemětřesení. V noci na úterý zasáhly další otřesy o síle 5,6 stupně centrální Turecko, uvedlo Evropské středomořské seizmologické středisko.

VIDEO: Zemětřesení uvnitř hotelové kuchyně v Turecku

Video placeholde
• Twitter

Čeští hasiči pomáhají na místě

Do Turecka vyrazil pomáhat i český hasičský tým 68 specialistů na prohledávání sutin. Čeští hasiči měli původně působit v provincii Hatay, 200 kilometrů od města Adana, kde v noci na úterý přistáli. Turecké úřady ale nakonec rozhodly o nasazení českých záchranářů ve městě Adiyaman, kam je přepravili třemi armádními letouny CASA. 

Na rozdíl od záchranářů z jiných zemí se Češi s útoky na sebe nesetkali, ve městě je nasazena armáda i policie. Ze sutin vyprostili 78 mrtvých, minulý týden z trosek zachránili dva přeživší. Češi byli jedni z prvních zahraničních záchranářů, kteří do Turecka dorazili, přicestovali 6. února večer, tedy jen několik hodin po zemětřesení. Domu se vrátili dnes. „Patří jim obrovské díky. Předvedli, co čeští záchranáři dovedou," prohlásil ministr vnitra Vit Rakušan.

Celkem země Evropské unie do Turecka vyslaly 27 týmů o celkovém počtu 1150 záchranářů. Na unijní pomoci se podílí celkem 19 zemí, a to včetně nečlenských států, jako je Albánie nebo Černá Hora.

Pomoc přišla pozdě

Především lidé pohraniční provincii Hatay si v prvních dnech po zemětřesení stěžovali na to, že k nim dosud nedorazila žádná pomoc. V provincii se zřítilo přes 1500 budov. Podle tureckých úřadů v místech postižených otřesy zasahuje přes 24 tisíc záchranářů, vzhledem k rozsahu katastrofy je to ale málo. Vedle počasí práce komplikují i následné otřesy. 

Pro vládu tureckého prezidenta Erdoğana přichází katastrofa v citlivé době. V květnu se mají v zemi konat prezidentské i parlamentní volby. Podle politologa Emreho Pekera z Eurasia Group, jehož cituje Bloomberg, je možné, že vláda bude muset volby odložit, pokud se ukáže, že je rozsah škod na východě země příliš velký. 

Značně nepřehledná je situace v Sýrii zničené více než 11 let trvající občanskou válkou. Zemětřesení zasáhlo především oblasti ovládané opozičními silami, kde vedle místních obyvatel navíc žijí statisíce uprchlíků. V regionu chybí těžká technika a kvůli uzavřeným hranicím se do oblasti nedostane pomoc ze zahraničí, prohlásil Ráid Sálih, šéf místní dobrovolnické organizace Bílé přilby. „Při záchraně životů je každá vteřina dobrá. Vyzýváme všechny humanitární organizace, aby poskytly materiální pomoc a bezodkladně na tuto katastrofu reagovaly,“ řekl.

Škody po zemětřesení až čtyři miliardy dolarů

Ekonomické škody způsobené zemětřesením patrně přesáhnou dvě miliardy dolarů, avšak agentura Fitch Ratings tento údaj zvedla až na čtyři miliardy dolarů, tedy zhruba 88 miliard korun. Částka se však může vyšplhat i výše. Pojištěné škody však budou vzhledem k nízkému pojistnému krytí v zasažených regionech mnohem nižší, možná kolem jedné miliardy dolarů, dodala agentura.

Po zemětřesení u tureckého města Izmit v roce 1999 vznikl v zemi turecký pojišťovací pool proti katastrofám TCIP s cílem pokrýt škody způsobené zemětřesením na obytných budovách v městských oblastech. Pool je uskupení pojistitelů, kteří uzavřeli dohodu o hromadném postupu při soukromém pojištění určitých pojistných rizik. TCIP však nepokrývá ztráty na lidských životech, nároky z odpovědnosti za škodu ani nepřímé ztráty, jako je přerušení provozu.

Pojištění proti zemětřesení je v Turecku technicky povinné, ale v praxi se často neuplatňuje. V důsledku toho není moc obytných nemovitostí pojištěno, zejména v mnoha zasažených oblastech s nízkými příjmy. Pojistné krytí v zasažených částech Sýrie bude zřejmě podobně nízké, uvedla Fitch. Zejména vzhledem k ekonomickým dopadům občanské války v zemi.