Podle policie jsou denní počty příchozích dlouhodobě stabilní, v posledních dvou týdnech dorazilo do Německa každý den sedm až osm tisíc lidí. Přes deset tisíc běženců v jednom dni zaznamenali policisté naposledy 5. listopadu. S příchodem zimy se podle policie imigrační příliv nezmenší, úřady spíše počítají s mírným nárůstem žadatelů o azyl.
Podle vicekancléře Sigmara Gabriela přitom Německo „absolutně nezbytně“ potřebuje, aby se snížila zátěž, které v souvislosti s uprchlickou krizí čelí. Gabriel znovu vyzval ke společnému evropskému řešení, kdy by Evropská unie vytvořila systém pevných kvót pro počet uprchlíků ročně a sama zajistila jejich vyzvednutí z krizových regionů.
„Už jen to, že by lidé věděli, že mohou v rámci kvóty bezpečně přijít do Evropy a do Německa, by změnilo situaci. Rodina v Turecku nebo v Libanonu by si pak velmi dobře rozmyslela, zda pro ni má smysl dát se do rukou zločinným převaděčům a zaplatit za to všemi penězi, které má,“ řekl Gabriel deníku Süddeutsche Zeitung.
Spolkové kvóty
Zemský premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff v deníku Handelsblatt vyzval, aby si každá spolková země stanovila horní hranici počtu uprchlíků, o které se může postarat.
Pro Sasko-Anhaltsko to prý je 12 tisíc osob ročně. Celkovou horní hranici by podle Haseloffa mělo Německo veřejně ohlásit, aby dalo lidem, kteří zvažují útěk do Evropy, jasně najevo, že možnosti přijímat uprchlíky jsou omezené.
Kancléřka Angela Merkelová v minulosti odmítla stanovení horní hranice pro imigranty. Podle ní je možné dosáhnout snížení počtu běženců jen na mezinárodní úrovni. Merkelová prosazuje kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi země Evropské unie, posílení ochrany vnějších hranic unie a jednání s Tureckem, přes jehož území nyní do EU většina imigrantů přichází.
