Získat azyl v Německu bude těžší, vláda schválila zpřísnění zákonů

německá ministryně obrany Uršula von der Leyen a německý ministr vnitra Thomas de Maiziere

německá ministryně obrany Uršula von der Leyen a německý ministr vnitra Thomas de Maiziere Zdroj: ctk

Německá vláda schválila zpřísnění azylových zákonů. Omezí se tak možnost přistěhování rodin běženců, kteří v Německu získali azyl. Kabinet také zařadil na seznam bezpečných států Alžírsko, Tunisko a Maroko, takže občané těchto zemí už nebudou mít šanci azyl získat. Opatření by měla začít platit 1. března, souhlas s nimi však ještě musí vyslovit obě komory parlamentu.

„Tento balíček zákonů dává jasně najevo, že chceme spravedlivé azylové řízení pro všechny, ale chceme, aby ti, kdo nepotřebují ochranu, rychleji naši zemi opět opustili. chceme odstranit všechny nástroje, které dosud lidem umožňovaly, aby podvody a zdržováním prodloužili svůj pobyt v Německu,“ řekl ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Možnost spojování rodin uprchlíků se pozastaví na dva roky, poté by měla být obnovena, uvedl mluvčí vlády Steffen Seibert. Vláda chce také dávat rodinným příslušníkům běženců přednost při sestavování kontingentů lidí, které by měla země v budoucnu vyzvedávat přímo z krizových oblastí.

Maročané, Alžířané a Tunisané mají mizivou šanci na azyl

De Maiziére upozornil, že občané tří afrických zemí, které nově budou na seznamu bezpečných států, už nyní jen zřídka azyl získávali. Loni německé úřady udělily azyl 2,3 procenta všech žadatelů z Maroka, necelému jednomu procenta žadatelů z Alžírska a žádnému Tunisanovi. Rozšíření seznamu bezpečných států by proto mělo urychlit vyřizování žádostí, aby lidé bez šance na získání azylu neblokovali úřady při vyřizování žádostí těch, kdo mohou ochranu v Německu získat.

Na občany bezpečných zemí se podle vládního azylového balíčku budou vztahovat pravidla pro zrychlené řízení, v jehož rámci je možné rozhodnout o azylu během dvou týdnů, v dalším týdnu by úřady měly rozhodnout o případném odvolání běžence. Očekává se, že žadatelé z bezpečných států budou moci azyl získat jen výjimečně, pokud prokážou, že je osobně tamní státní moc pronásleduje.

Zrychlené řízení i pro potížisty

Ve zrychleném řízení se budou projednávat také žádosti těch běženců, kteří odmítnou s úřady spolupracovat, což znamená, že budou lhát o své zemi původu nebo si odmítnou nechat sejmout otisky prstů. Součástí schváleného balíčku azylových zákonů je i to, že se běženci budou finančně podílet na nákladech na svou integraci do společnosti. Každý z nich bude muset platit měsíčně deset eur (270 korun) za integrační kurzy, v nichž se učí německy a seznamují se s německou kulturou.

Balíček zákonů musí ještě schválit obě komory německého parlamentu. Ve Spolkovém sněmu mají vládní strany velkou většinu, komplikace se však očekávají ve Spolkové radě, kde zasedají zástupci německých zemí. Proti rozšíření seznamu bezpečných států totiž mají výhrady Zelení, kteří jsou zastoupeni v devíti ze 16 zemských vlád.

Přísnějším přístupem může Evropa zastavit stovky tisíc migrantů
Síla migrační vlny v letošním roce bude podle zástupců think tanku Evropské hodnoty záviset na schopnosti Evropy zpřísnit a dodržet pravidla pro příchody uprchlíků. Politická rozhodnutí mohou podle ředitele neziskové organizaci Radka Hokovského ovlivnit počty příchozích migrantů v řádu statisíců. Řekl to během prezentace dvou studií shrnujících dostupná data o migraci za loňský rok.

Hokovský vychází ze závěru dotazníkových šetření provedených OSN a dalšími organizacemi mezi syrskými uprchlíky, kteří přišli do Evropy během prvního pololetí 2015. Z nich vyplynulo, že téměř 60 procent Syřanů se rozhodlo nezůstat v některé z tranzitních zemí, protože v jiných státech mají větší šanci získat práci, vzdělání nebo azyl. Výraznou motivací byla také větší práva pro uprchlíky a podpora pro ně.

„To, k čemu docházíme s ohledem na motivace lidí, kteří se vydávají na cestu, nebo s ohledem na to, co jsou podmínky, které způsobily, že se vydali na cestu, nebo příležitosti, za kterými směřují, to jsou všechno výsledky konkrétních politických rozhodnutí,“ řekl Hokovský.

Upozornil také na to, že pokud zůstane evropská politika v oblasti migrace stejně mírná, jako byla dosud, lze podle odhadů Evropské komise předpokládat, že na území unie se letos vydá až 1,5 milionu lidí. „Jakékoliv rozhodnutí na straně evropských politiků, které změní azylovou politiku, znamená, že tyto odhady se mohou pohnout o stovky tisíc nahoru nebo dolů,“ doplnil.