Zkázu Antaresu zřejmě způsobil motor, raketu čekají konstrukční změny

Raketa Antares těsně před explozí

Raketa Antares těsně před explozí Zdroj: ctk/ap

Výbuch nosné rakety Antares s nákladní lodí Cygnus americké soukromé společnosti Orbital Sciences před týdnem při startu zavinil hnací motor. Na základě předběžných výsledků vyšetřování oznámila společnost. Motor je ruské provenience, ale upravila ho americká firma. Nepilotovaný Cygnus mířil s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Motory prvního ze dvou stupňů Antaresu jsou odvozené od ruských motorů vyrobených v šedesátých letech s některými komponenty pocházejícími z Ukrajiny. Jejich modernizaci provedla americká společnost Aerojet Rocketdyne.

„Předběžné údaje a dosud provedené analýzy naznačují, že podle všeho selhalo palivové čerpadlo v jednom ze dvou motorů AJ-26 prvního stupně,“ konstatovala Orbital Sciences v prohlášení. „Důsledkem je, že tyto motory u Antaresu už pravděpodobně nepoužijeme,“ dodala firma. V této souvislosti rovněž uvedla, že urychluje modernizaci hlavního pohonného systému této nosné rakety.

Ujistila také, že nehoda nijak neovlivní její závazky vůči americkému Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Všechny zásobovací lety k ISS prý budou splněny do konce roku 2016, jak vyplývá z kontraktu s NASA v hodnotě 1,9 miliardy dolarů (42,3 miliardy korun).

ISS se bez nákladu obejde

Raketa Antares minulé úterý explodovala několik vteřin po startu z raketové základny Orbital Sciences na ostrově Wallops v americkém státě Virginie. Na oběžnou dráhu měla vynést kosmický kamion Cygnus, který mířil na Mezinárodní vesmírnou stanicí s téměř 2,3 tuny nákladu.

Výbuch rakety Antares

NASA později sdělila, že nešlo o náklad zcela nezbytný pro posádku orbitálního komplexu, a proto jí nehrozí žádné nebezpečí. Šlo o vůbec první nezdar v krátké historii kosmických letů soukromých společností. Nikdo při něm nepřišel o život ani nebyl zraněn.

NASA si najala Orbital Sciences a společnost SpaceX na přepravu nákladů k ISS poté, co v roce 2011 ukončila provoz raketoplánů. Kontrakty jsou dohromady v ceně 3,5 miliardy dolarů (78 miliard korun).