Dalajlamu po staletí vybírali tibetští mnichové, kteří pátrali po reinkarnacích zemřelých duchovních vůdců. Podle současných čínských nařízení však musí Peking každého nového náboženského představitele úředně potvrdit.
Čínská vláda zdůrazňuje, že tradice reinkarnace musí pokračovat. Předseda tibetského parlamentu dnes obvinil dalajlamu, že se k otázce nástupnictví vyjadřuje nejednotně. Kritizoval také dalajlamovo údajné pokrytectví, když poukázal na to, že stávající dalajlama byl sám schválen vládou v Pekingu.
„Kdyby ho centrální vláda neschválila, jak by se mohl stát 14. dalajlamou? Nemohl by. Je to seriózní proces,“ řekl podle médií Padma Čhöling, který do roku 2013 působil jako guvernér Tibetu a který také pochází z tibetského etnika.
Kdyby ho centrální vláda neschválila, jak by se mohl stát 14. dalajlamou?
„Domnívám se, že zneuctívá tibetský buddhismus. Žádná reinkarnace? To je nemožné. Nikdo z tibetského buddhismu by s tím nesouhlasil. Musíme respektovat historii, respektovat, a nikoli znevažovat tibetský buddhismus,“ dodal Čhöling v jednom z nejsilnějších prohlášení, jaké čínské úřady k této otázce v poslední době učinily.
Dalajlama v uplynulých letech mimo jiné uvedl, že by mohl navzdory tradici navrhnout nového duchovní vůdce sám nebo by o něm nechal rozhodnout v demokratických volbách. Naznačil také, že by tradice reinkarnace mohla úplně skončit. Tibeťané se obávají, že Čína využije otázku nástupnictví dalajlamy k rozštěpení tibetského buddhismu tím, že po smrti současného tibetského duchovního vůdce jmenuje sama jeho nástupce, zatímco jiného vybere exilová tibetská vláda.
"Pravý" versus dosazený
Taková situace nastala v roce 1995, kdy čínská vláda odmítla po smrti desátého pančenlamy, tedy druhého nejvyššího představitele tibetského buddhismu, uznat jeho nástupce vybraného mnichy a schváleného dalajlamou a zavřela chlapce do domácího vězení. Sama přitom dosadila vlastního kandidáta, kterého ale mnozí Tibeťané považují za nepravého.
Čínská vláda považuje dalajlamu za nebezpečného separatistu a vládne Tibetu tvrdou rukou od obsazení tibetského území v roce 1950. Dalajlama, který od neúspěšného tibetského povstání proti čínské nadvládě z roku 1959 pobývá v exilu v Indii, opakuje, že chce pouze větší autonomii pro Tibet a skutečné náboženské, politické a kulturní svobody.
