Dosud byl Zlatý úsvit jen zcela okrajovou ultrapravicovou strana, jejíž voličská podpora se držela kolem 0,5 procenta. Ve víkendových parlamentních volbách ale získali extremně pravicoví radikálové 7 procent, což jim otevírá dveře do poslaneckých lavic. Úsporná opatření bývalé vlády, vysoká nezaměstnanost a závislost na finanční pomoci z Bruselu v Řecku vytvářejí ideální podmínky pro růst extremistických stran všeho druhu.
Zlatý úsvit u voličů uspěl díky své protipřistěhovalecké a protievropské rétorice. Pozornost světových médií si strana získala například svým návrhem zaminovat řecké státní hranice.
OBRAZEM: Neonacisté ze Zlatého úsvitu
Vůdce strany Nikolaos Michaloliakos, bývalý příslušník zvláštních jednotek, prorazil v obecních volbách v roce 2010, kdy se dostal do aténské radnice. Při svém prvním veřejném vystoupení pak předvedl veřejnosti nacistický pozdrav. Ostatní členové strany nejsou profesionální politici. Jsou mezi nimi farmáři, pasáci koz, dělníci a vojenští důstojníci ve výslužbě.
Strana, která popírá, že by byla neonacistická, se ale prozrazuje svou vlajkou, která sice obsahuje starořecký geometrický symbol, ale trochu připomíná hákový kříž německých nacistů. Na svých letácích pak pod heslem „Řecko Řekům“ slibuje podobně jako v Německu postiženému krizí v 30. letech minulého století například práci pro každého Řeka.
Čtěte také:
Krize v Řecku posiluje extremisty. Ti navrhují zaminovat hranice
Ve volbách v Řecku ale uspěly i další radikální strany na druhé straně spektra. Koalice levicových radikálů působící pod názvem „Syriza“ ztrojnásobila svůj zisk a s necelými 17 procenty hlasů se stala druhou nejmocnější stranou v řeckém parlamentu. Uskupení vedené osmatřicetiletým Alexisem Tsiprasem odmítá „bailout“ ze strany Bruselu. Pokud by se tedy dostala do vládní koalice, setrvání Řecka v eurozóně by bylo ještě méně jisté než doposud.
Třetí extrémní stranou, která se dostala do parlamentu a také odmítá záchranu od eurozóny, je komunistická partaj KKE.
Nejsilnější stranou po volbách je Nová demokracie, pravicová stálice řecké politiky, s 18,8 procenty. Ta záchranné balíky s určitými výhradami v zásadě podporuje. Zatím se ale zdá, že nenajde partnera, se kterým by vytvořila většinovou vládu. Jediná další strana podporující bailout je totiž levicový PASOK, který ve volbách utrpěl obrovskou porážku. Ve volbách před třemi lety ho volilo 43 procent Řeků, nyní jen 13.
Oběma „probailoutovým“ stranám v součtu chybí ke sněmovní většině dvě křesla. Řecko tak možná čekají další volby. Ty by se konaly uprostřed června, kdy nová vláda bude muset představit nová úsporná opatření na rok 2013-2014 v hodnotě 14,5 miliard eur. V červnu také Atény obdrží 30 miliard od členů eurozóny na financování svého dluhu.
