Putin rovněž označil vyslání armády na východ Ukrajiny za další vážný zločin Kyjeva. Kyjevské úřady se dopustily vážného zločinu, když poslaly na civilní obyvatelstvo tanky a letectvo, prohlásil v debatě, kterou několik ruských televizních stanic vysílalo v přímém přenosu.
„Rada federace Ruska dala prezidentovi právo nasadit ozbrojené síly na Ukrajině. Pevně doufám, že nebudu nucen toto právo využít a že politickými a diplomatickými prostředky se nám podaří vyřešit všechny nejnaléhavější aktuální problémy Ukrajiny,“ prohlásil šéf Kremlu.
| Žádost o nasazení armády na Ukrajině |
|---|
| Rada federace schválila Putinovu žádost o nasazení ruských vojáků na Ukrajině jednomyslně 1. března. Po únorovém sesazení prezidenta Viktora Janukovyče a změně režimu na Ukrajině ruský prezident žádost zdůvodnil neklidnou situací v sousední zemi a potřebou ochránit ruské občany a vojáky z ruské základny umístěné na ukrajinském autonomním poloostrově Krym. „Žádám o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi,“ uvedl tehdy šéf ruského státu ve svém prohlášení. |
Prezident znovu popřel, že by Moskva předem plánovala anexi a vojenské akce na Krymu. Avšak podle jeho tvrzení „hrozby vůči Rusům a ruskojazyčnému obyvatelstvu byly konkrétní a hmatatelné“.
Na Krymu hlídali „korektní“ ruští vojáci
Putin pak přiznal pak, že ruští vojáci podpořili sebeobranu na Krymu, když se v březnu pořádalo referendum o připojení k Rusku. “…za zády sil krymské domobrany samozřejmě stáli naši vojáci a jednali velmi korektně, ale rozhodně a profesionálně,“ řekl. Blíže se Putin k roli ruských vojáků nevyjádřil.
Putin v pořadu, který přenášela i řada zahraničních televizních stanic, včetně BBC a CNN, zopakoval již známou argumentaci Kremlu, že poté, co exprezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, byl v Kyjevě v únoru proveden „klasický protistátní převrat. Lidé na Ukrajině se prý začali obávat o svou budoucnost a se znepokojením sledovali „vlny nacionalismu“.
Ruský prezident obvinil nynější kyjevské úřady, že místo aby začaly s lidmi na východě země jednat, nechaly zavřít jejich zástupce a poslaly na ně armádu. Proto se prý obyvatelstvo začalo ozbrojovat.
Na dnešní Putinovu debatu, již dvanáctou v pořadí, se podle agentury ITAR-TASS akreditovalo kolem 180 novinářů. Prezidentovi se k ní prý sešlo na 2,5 milionu dotazů.
Kyjev to vidí jinak
O působení ruských vojáků na neklidném východě země hovořili ukrajinští politici. Například ukrajinský vicepremiér Vitalij Jarema zmiňoval ruské výsadkáře, kteří se podle něj podílejí na obsazování vládních budov.
„Identifikovali jsme ty muže ve Slavjansku a Kramatorsku a jde o příslušníky ruské výsadkové jednotky Kupjanka-1, která pochází z Moskvy. Nyní operují na území Ukrajiny,“ uvedl ve středu Jarema.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk zase obvinil Rusko, že na Ukrajinu vyváží terorismus. Moskva podle něj prostřednictvím svých lidí nasazených přímo na východě země pomáhá tamním proruským ozbrojencům.
