Rozsáhlá omezení v letecké dopravě kvůli pandemii koronaviru zasáhla nejen aerolinky, ale i výrobce letadel. Ti největší z nich si zajišťují dostatečnou hotovost, aby špatné časy překonali, zvláště v případě amerického Boeingu to ale nemusí stačit.
Letecký byznys patří mezi ty, na které pandemie dopadla nejdříve a nejsilněji. Aerolinky po celém světě omezují nebo úplně zastavují provoz a houfně žádají výrobce o odklad dodávek objednaných letadel na pozdější termín nebo o jejich úplné zrušení. Airbus, Boeing a další se tak kromě výrobních výpadků kvůli nařízením vlád či nakaženým zaměstnancům potýkají i s výrazným ochlazením poptávky.
Šéf Airbusu Guillaume Faury v tiskové zprávě k aktuální situaci uvedl, že firma nyní vyjednává o dalším postupu se všemi zákazníky, kteří mají objednané stroje na doručení v letošním roce. Airbus si kvůli situaci kolem koronaviru nedávno zajistil možnost čerpat dodatečné úvěry ve výši 15 miliard eur, celkem tak má skupina k dispozici kolem 30 miliard eur. Airbus také už nepočítá s tím, že by akcionářům za loňský rok vyplatil nějakou dividendu.
Ve výrazně horší finanční situaci je Boeing, který do současné krize vstupoval značně oslaben kvůli odstávce letounů 737 MAX. Společnost před týdnem vyzvala vládu, aby americkému leteckému průmyslu pomohla částkou 60 miliard dolarů. Neupřesnila, jaký díl této sumy požaduje pro sebe.
Šéf firmy David Calhoun později v rozhovoru pro televizní stanici CNBC řekl, že Boeing má zajištěný přístup k hotovosti ve výši 15 miliard dolarů, což mu umožní krátkodobé přežití. Později ale bude federální pomoc nevyhnutelná, protože standardní úvěrové kanály jsou kvůli koronavirové krizi uzavřené, dodal.
Calhoun se v rozhovoru opakovaně vyhýbal přímé odpovědi na otázku, zda Boeingu hrozí bez federální pomoci bankrot. „Pokud se nedočkáme žádné pomoci ze strany vlády a úvěrové trhy budou nadále uzavřené, bude to docela rychle, ale stále to můžeme zvládnout,“ řekl v reakci na otázku, jak rychle firmě ubývají peníze. Dodal, že problémy by firma mohla mít, pokud se situace nezlepší během osmi měsíců. Ministerstvo obrany USA se už nyní Boeingu rozhodlo pomoci tím, že firmě, která je jedním z jeho největších dodavatelů, urychlí platby.
Bílý dům a Senát se v úterý dohodly na masivní podpoře ekonomiky, zatím ale nejsou známé podmínky, za jakých si firmy budou moci na státní pomoc sáhnout. Boeing například vehementně odmítá jeden z návrhů, podle nějž by stát v zachraňovaných firmách získával vlastnický podíl.
Letečtí giganti mezitím řeší i řadu provozních potíží. Airbus musel v minulém týdnu na čtyři dny odstavit závody ve Francii a Španělsku, během kterých prováděl rozsáhlou dezinfekci továren. Produkce se nyní opět rozjíždí, i když v blíže neupřesněném nižším objemu. Naopak závod Airbus v čínském Tchien-ťinu, který byl odstaven několik týdnu, již produkuje letouny řady A320 prakticky v předkrizovém tempu šesti kusů měsíčně.
Boeing zahájí ve čtvrtek čtrnáctidenní odstávku všech závodů v okolí sídla společnosti v Seattlu. Oznámení přišlo den poté, co nemoci COVID-19 podlehl první zaměstnanec firmy. Továrny projdou dezinfekcí a firma nastaví „přísná kritéria pro návrat zaměstnanců do práce“. V mezidobí poběží jediný závod Boeingu v Jižní Karolíně, vyrábějící letouny 787 Dreamliner.
Ani jeden z leteckých gigantů od vypuknutí krize nevydal upravený výhled na letošní rok, oba nicméně přiznávají, že původní předpovědi již neplatí. Airbus by tak mohl učinit v dubnu při oznámení hospodářských výsledků za první kvartál.
