„Za optimální bych považoval 1,8 až dvě miliardy ročně. K tomu je třeba připočítat ještě prostředky z programu Zelená úsporám. I ten byl ale pro panelové domy přerušen,“ říká ředitel Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) Jan Wagner. Podle jeho slov je program z fiskálního hlediska ziskový: „Každá státem vložená koruna vydělá na daních a odvodech za zaměstnance, které odvádějí především stavební firmy, až 30 haléřů.“ Petr Němec, šéf informačního projektu Jak to dělají jinde, zaměřeného na rekonstrukce a revitalizace bytových domů, zase upozorňuje, že Česko by po případném zrušení programu nesplnilo závazky vůči Evropské unii snížit energetickou náročnost a zlepšit kvalitu bydlení.
Stát totiž podle odborníků pomocí Panelu pomáhá aktivním majitelům bytů, aby přesvědčili své pasivní sousedy, kteří do nového pláště domu, topného systému nebo výměny oken investovat nechtějí. „Na jednu korunu úrokové dotace připadá čtyři až pět korun, které vynaloží pomocí fondů oprav a úvěrů od bank společenství vlastníků jednotek, bytová družstva nebo obce,“ konstatoval Němec. Do fondu bydlení půjde 1,3 miliardy korun. Vláda v polovině září schválila rozpočet fondu bydlení na příští rok ve výši 1,3 miliardy korun. V letošním roce hospodařil fond s rozpočtem 3,5 miliardy korun.
Podle premiéra Petra Nečase se na zářijovém jednání kabinetu dokonce hovořilo o zrušení fondu, což před časem požadoval ministr financí Miroslav Kalousek. Premiér upozornil, že z fondu budou letos prakticky vyčerpány všechny disponibilní prostředky nashromážděné z předchozích let. Fond by tak nemohl příští rok například uzavírat žádné nové smlouvy v programu Nový panel. Zůstane ovšem například program na odstraňování povodňových škod. „Prostředky v roce 2010 neumožňují realizaci prakticky žádného masivního dotačního programu, nicméně nadále zůstanou ze SFRB financovány programy na úvěry mladým pro pořízení bytu, výstavby sociálních a nájemních bytů, kdy se přechází z formy dotace na formu úvěru, a také budou poskytovány úvěry obcím na opravy a modernizace bytového fondu,“ řekl Nečas.
Přijímání žádostí o dotace z Nového panelu zastavil SFRB kvůli nedostatku peněz už v srpnu. Tento krok vyvolal nevoli bytových družstev. Program Nový panel původně poskytoval úrokové dotace na opravy a modernizace panelových domů, od loňského května z něj ale můžou peníze směřovat i na opravy ostatních bytových domů. Čerpání úrokových dotací z uzavřených smluv o podpoře je rozloženo do jednotlivých let po celou dobu splatnosti podporovaného úvěru, tedy až po dobu 15 let.
#####Našlo se zatím alespoň půl miliardy
Díky přesunům ve vlastním rozpočtu našlo ministerstvo pro místní rozvoj o pár týdnů později půl miliardy korun pro program Nový panel. Sám ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský míní, že program Panel je z hlediska budoucnosti prospěšný, přinejhorším fiskálně neutrální. „Proto jsme hledali prostředky, abychom i v příštím roce mohli program spustit. Jednorázově jsme schopni poskytnout dotace půl miliardy korun na opravy domů zhruba s 20 tisíci byty,“ řekl ministr. Podle Tomáše Fendrycha, prezidenta sdružení Centrum regenerace panelových domů, je ale tato částka nedostatečná. Odhadl, že je zapotřebí minimálně miliarda, optimálně tak čtyři miliardy korun dotací ročně.
Dotace úroků úvěrů programů Panel a Nový panel za devět let dosáhly 11,8 miliardy korun a pomohly opravit 334 tisíc bytů. Náklady oprav přesáhly 58 miliard korun. Program Panel byl zahájen v roce 2001. Zahrnoval dotace úroků z úvěrů na projekty zateplení panelových domů. Cílem programu bylo motivovat vlastníky domů, což jsou především obce a bytová družstva, k celkové rekonstrukci, modernizaci a zateplení celých domů. Z celkových 3,8 milionu bytů v Česku je v panelových 1,21 milionu a v ostatních domech 960 tisíc bytů. Z panelových domů byla celková rekonstrukce včetně zateplení dokončena u 35 procent, v nepanelových domech u pěti procent. Celkem zbývá dokončit nebo zahájit rekonstrukce u 1,8 milionu bytů. Investiční dluh odhaduje SFRB na 570 miliard korun.
#####Stavebnictví přijde kvůli zrušení podpory o 15 miliard
Tuzemský stavební průmysl přijde kvůli zastavení státní podpory oprav bytových domů v příštím roce o investice ve výši 15 miliard korun. Tvrdí to zástupci Centra regenerace panelových domů (CERPAD) a Svazu českých a moravských bytových družstev. Podle CERPAD se zastavení podpory negativně dotkne obyvatel 100 tisíc bytů v panelových domech, které dosud každoročně procházely regenerací pomocí programu Panel. Centrum upozornilo, že program Panel při dotaci jedné miliardy korun generuje investice ve výši pěti miliard korun. Další pozitivní efekt programu podle CERPAD spočívá také v tom, že přináší ročně 15 tisíc nových pracovních míst.
Pokud stát nebude poskytovat dotace v dosavadní formě, žádá svaz družstev jiný způsob podpory a zavedení jasných a kontrolovatelných pravidel na komplexnost oprav. Jinak prý hrozí rozsáhlé chátrání panelových oblastí. Sdružení bytových družstev se nelíbí ani to, že se zastavilo přijímání žádostí o dotace na zateplování panelových domů z programu Zelená úsporám ministerstva životního prostředí. „Tímto neočekávaným krokem postavilo ministerstvo životního prostředí tisíce obyvatel panelových domů do komplikované situace,“ uvedl předseda SČMBD Vít Vaníček. Mnohá družstva prý již mají hotovou dokumentaci, energetické audity a další podklady pro získání dotací ze Zelené úsporám. To vše podle něj stálo stovky tisíc korun na jeden objekt.
#####Začalo to v polovině minulého století
První třípatrový montovaný panelový dům byl v pražských Ďáblicích postaven v roce 1953. Od pozdějších paneláků se lišil mimo jiné tím, že neměl plochou, ale sedlovou střechu s mírným sklonem a panely kryla omítka. Oproti pozdějším domům nabízel slušný komfort dvanácti bytů 3+1 o výměře téměř sto metrů čtverečních. Zatímco na Západě se tímto způsobem řešilo bydlení pro chudší vrstvy společnosti, v zemích tzv. východního bloku byla panelová výstavba představována jako nový a idylický způsob bydlení, rychlé řešení bytové krize. V roce 1985 tvořila panelová výstavba téměř 99 procent všech nových bytů v bytových domech.
Standardizovaná a neosobní panelová sídliště vytvářela celé nové městské čtvrti a výrazně měnila ráz měst. Rychlá a levná stavba musela jít na úkor kvality. Hygienické vybavení bytů šlo mnohdy za hranici minimálních rozměrů i za cenu otočných umyvadel, průchozích koupelen s 2,5cm příčkami z umakartu. Dobře známé je zatékání okolo oken i minimální možnost větrání koupelen a kuchyňských koutů. Téměř 700 tisíc panelových domů je starších 35 let. Celkovou rekonstrukci dnes potřebuje přes šedesát procent paneláků.
#####Rekonstrukce výrazně prodlužují životnost
Ačkoli byla životnost panelových domů původně projektována na 40 let, rekonstrukcí je možno životnost prodloužit. Jsou odborníci, kteří tvrdí, že není-li narušen ocelový a betonový skelet paneláku, je životnost skoro neomezená. Z opovrhovaného železobetonu se dnes samozřejmě staví dál, i když podstatně kvalitnějším způsobem -litou technologií do montovaného bednění přímo na stavbě. Takzvané „cihlové“ novostavby mají většinou cihlové jen příčky nebo fasádu, nosná konstrukce bývá vždy železobetonová. Na současném stavu domů se kromě nízké kvality materiálů a provedení podepsala nejvíc nulová údržba a postupná devastace asociálními nájemníky.
Největší slabinou panelové výstavby je, kromě zmíněné kvality, vysoká průzvučnost. Ta je způsobena propojením jednotlivých pater „papundeklovými“ instalačními jádry, společnou vzduchotechnikou a jednoduchými podlahami bez kročejové izolace. Nahrazením umakartového jádra zděnou konstrukcí se akustika výrazně zlepší. Plovoucí podlahy na izolační podložce také sníží kročejovou průzvučnost konstrukce.
#####Levnější alternativa bydlení nejen v Praze
Investice do nákupu panelového bytu je jednou z levnějších alternativ řešení bydlení v Praze. Při rozhodování je však třeba důkladně zvážit všechna pro a proti. Jedním z vodítek může být stav společných prostorů a výtahu, který vypovídá o úrovni budoucích sousedů. Před nákupem je nutné zjistit maximum informací od stávajících majitelů bytů (to ovšem platí u nákupu staršího bytu obecně). Investice do panelového bytu v udržovaném domě s hezkým výhledem, okolím a dobrou dopravní dostupností není třeba se bát. Jen je třeba počítat s nemalými náklady na rekonstrukci, aby výsledek odpovídal současným požadavkům na úroveň bydlení.
Také na garáž většinou musíte zapomenout a spokojit se s méně komfortním parkováním na ulici, najdete-li místo. V případě, že kupujete byt v panelovém domě, který je jen částečně zrekonstruovaný nebo čeká na opravu, pak buďte obezřetní. Cena bytu by měla být adekvátní k těmto okolnostem. Počítejte s tím, že všechny opravy na domě se odrazí i ve vašich výdajích, které budete měsíčně posílat na fond oprav či do domovního fondu. Dlouhá léta se panelové byty prodávaly za nadsazené ceny. Nyní, díky ekonomické recesi, se dostávají na svou reálnou hodnotu. Ceny panelových bytů klesly za poslední rok místy i o pětinu. Zvýšenou poptávku po panelových bytech ale pokles cen nepřinesl.
Koupit byt ve starším nebo starém paneláku je sice levnější záležitost nežli koupit si byt v novém domě, a faktem je, že v poslední době je vidět už poměrně dost opravených panelových domů. Otázkou však je, jaká jejich životnost skutečně je a vyplatí-li se vůbec do bytu v panelovém domě investovat. Současnost nabízí možnost volby a panelák už není jedinou alternativou. Z hlediska celkově se zlepšující kultury bydlení (rekonstrukce starších domů, výstavba RD a bytových projektů) je dnes panelová výstavba vnímána spíše jako nepřívětivé dědictví.
