Z těžby bitcoinu je zlatý důl. Zelenou Evropu děsí, českému byznysu vydělává

Přímo v Česku se dolování bitcoinu příliš nevyplatí. To neznamená, že na miningu nevydělávají Češi jinak.

Přímo v Česku se dolování bitcoinu příliš nevyplatí. To neznamená, že na miningu nevydělávají Češi jinak. Zdroj: DALL-E

Je to další výnosné odvětví, které se vyplácí provozovat hlavně mimo Evropu. Drahé energie i stále přísnější regulace jsou důvodem, proč starý kontinent není tou nejlepší destinací pro těžbu bitcoinu. Čeští podnikatelé si přesto našli vlastní způsob, jak na ní vydělávat. Když řádí zlatá horečka, profitovat se dá na krumpáčích a lopatách.

Byznys kolem těžby bitcoinu zažívá mimořádné dny. V důsledku experimentů některých programátorů s možnostmi bitcoinové sítě se v posledních dnech těžba nečekaně vyplácí. Na bitcoinové technologii lze nyní snadněji vytvářet alternativní virtuální mince, čímž však dochází k jejímu zahlcení a zdražení bitcoinových plateb probíhajících přes základní vrstvu. To ale minerům nevadí. Naopak.

Jen během soboty pro sebe vydolovali bitcoiny v celkové hodnotě přesahující dvě a půl miliardy korun. To mohou brát částečně jako odměnu za to, že se nezalekli sobotního půlení (halvingu a pokračovali ve své činnosti, kterou nedávno například známá investorka Cathie Woodová přirovnala k fungování světového superpočítače. „Bitcoin je jištěn sítí, která je řádově větší než všechny cloudové servery Amazonu, Googlu a Microsoftu postavené za posledních 15 až 20 let.“

Do těžby kryptoměny a s tím spojeného podílu na potvrzování transakcí se může zapojit prakticky kdokoliv, kdo na to má vhodný počítač. Ne každý na tom ale vydělá. Tím méně po takzvaném půlení, což je jedna z nejvýznamnějších událostí světa bitcoinu. Znamená snížení základní odměny, na kterou si mohou těžaři virtuální měny přijít.

Jak vypadá v praxi těžba jiných kryptoměn než bitcoinu:
Video placeholde
Těžba alternativních kryptoměn probíhá přes grafické karty, zatímco bitcoin se doluje přes speciální počítače. Princip je ale stejný. • E15

V sobotu klesla po čtyřech letech z 900 na 450 bitcoinů za den. Při současných cenách kryptoměny to znamená rozpůlení pomyslného finančního koláče o hodnotě zhruba 1,5 miliardy korun. To je ale cifra nezahrnující proměnlivou výši transakčních poplatků, které také putují do virtuálních peněženek těžařů.

V důsledku zahlcení bitcoinové sítě, kdy se poplatek za okamžité potvrzení platby pohybuje při využití základní vrstvy v řádu desítek dolarů, se proto pomyslné dolování kryptoměny dál vyplácí. Tím spíše, když by řada podnikatelů z dolování bitcoinů profitovala i bez brutálního zdražení transakcí. A netýká se to jen obřích amerických firem typu Marathon Digital, jejichž akcie se obchodují na burze.

Česká stopa v Texasu

„U efektivnějších strojů poháněných elektřinou v ceně 7,5 centu (1,8 koruny) za kilowatthodinu bychom byli i po halvingu v mírném zisku,“ kalkuloval předem s dopadem půlení podnikatel John Vanhara, rodák z Česka podnikající ve Spojených státech, který těží bitcoiny prostřednictvím své firmy Veribi.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!