Během posledních čtrnácti dnů zažilo Česko několik nocí, během kterých klesla teplota hluboko pod bod mrazu. Ten dopadl na zemědělce výrazněji než kdy jindy: únor, březen a první polovina dubna totiž naopak byly výjimečně teplé a potvrdily, že Evropa je nejrychleji se ohřívajícím kontinentem. Oproti světovému průměru v ní rostou teploty dvakrát rychleji, což ohrožuje potravinovou bezpečnost, infrastrukturu, zdraví obyvatel i stabilitu finančního systému. Některá z těchto rizik už dosáhla kritické úrovně a bez adekvátní reakce mohou skončit katastrofou, varovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Mnohé evropské státy mají za sebou nezvykle mírnou zimu a už počátkem dubna zažívaly letní počasí. Loňský rok byl podle meteorologické služby EU Copernicus druhým nejteplejším v historii kontinentu, a vůbec nejvíce horkým globálně. Březen byl nejteplejší v historii, jako desátý měsíc v řadě a před ochlazením v druhé polovině dubna by i tento měsíc teplotně extrémní.
Španělská laboratoř klimatických změn
Španělsko má nejspíš na kontě první čtvrtletí s nejvyššími teplotami od začátku záznamů v roce 1961. V některých částech země už v lednu naměřili téměř třicet stupňů Celsia. Nyní se na tuto úroveň dostaly i teploměry ve střední Evropě. V alpském Rakousku k tomu došlo poprvé v historii tak brzy na jaře. Tropické dny v dubnu jsou přitom netypické i pro Francii. „Je to asi deset stupňů nad normálem. Je velmi vzácné dosáhnout takové úrovně tak brzy v dubnu,“ řekl listu Le Monde Tristan Amm z francouzské národní meteorologické služby Météo-France.
Letošní zima zároveň ukázala, že potíže se suchem se v budoucnu na kontinentu nemusejí omezovat pouze na léto. V důsledku abnormálního tepla a nízkých srážek se několik španělských regionů potýkalo s nedostatkem vody už v uplynulých měsících. Úlevu sice přinesly březnové deště, Španělé však zůstávají ostražití. Nejde přitom jenom o zemědělství a potřeby místních obyvatel, v Katalánsku úřady řešily dopady sucha na turistiku. V Barceloně se návštěvníci v uplynulých týdnech mohli setkat s výzvami k šetření vodou, sprchy na pláži byly zavřené a nebylo možné naplnit bazény.
Barcelonská hotelová asociace však varovala, že si město nemůže dovolit získat image hotelů s prázdnými bazény. Lobby hoteliérů tak přiměla úřady, aby uvolnily úplný zákaz napouštění a umožnily místo toho používat odsolenou vodu. „Pokud nebudeme opatrní, obraz Barcelony utrpí, ale zatím si nejsme vědomi žádného negativního dopadu. Turisté stále přijíždějí,“ citovala agentura Reuters ředitele asociace Manela Casalse. Na barcelonské hotely připadá desetina městské spotřeby vody, od roku 2016 ji snížily na polovinu.
Stovky tisíc mrtvých a škody za biliony
V této atmosféře vyvolala minulý měsíc rozruch publikace historicky první analýzy evropských klimatických rizik z dílny EEA. Reakce evropských politiků a přijímaná protiopatření podle ní vůbec neodpovídají míře hrozeb. „Extrémní vedro, sucho, lesní požáry a záplavy, jaké jsme zaznamenali v posledních letech, se v Evropě i za optimistických scénářů globálního oteplování zhorší a ovlivní životní podmínky na celém kontinentu,“ jsou přesvědčeni autoři.
„Pokud nyní nebudou přijata rozhodná opatření, většina identifikovaných klimatických rizik by mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně. Statisíce lidí by zemřely kvůli vlnám veder a ekonomické ztráty jen z pobřežních záplav by mohly přesáhnout bilion eur ročně,“ varuje studie. Za zvlášť ohrožený považuje jih kontinentu.
Jedním z velkých evropských problémů bude podle EEA udržení potravinové bezpečnosti. Výnosy z polí mohou v budoucnu ovlivnit „megasucha“ i nepředvídatelné meteorologické jevy jako pozdní mrazy a silné přívalové deště, ale také nové choroby, plísně a škůdci. To může vést k nedostatku potravin a růstu cen jídla a krmiv.
Evropští farmáři mají už nyní v mnoha regionech velké potíže. Symbolem vysychání Středomoří se v posledních letech staly olivy. Tři čtvrtiny světové produkce olivového oleje pocházejí z devíti evropských zemí, kde olivovníky stále více trpí. Na začátku roku byl tak olej v EU v průměru o padesát procent dražší než loni touto dobou. V Portugalsku a Španělsku se ceny zvedly dokonce o dvě třetiny.
Trpí vinná réva i hospodářská zvířata
Velké starosti mají i pěstitelé vína. Jeho globální produkce loni klesla na nejnižší úroveň za šest dekád. V EU, která se na ní podílí ze šedesáti procent, šla dolů prakticky ve všech zemích, i když příčiny poklesu jsou rozdílné. Někde za to mohou sucha, jinde deště a bouře. Vědci se obávají, že devadesát procent tradičních vinařských regionů může během příštích dekád zcela zaniknout. Zvlášť ohrožené jsou ty ve Španělsku a Itálii. Teoreticky by se vinice mohly rozšířit do jiných regionů, zejména podél pobřeží Atlantiku. To však bude záviset na mnoha místních faktorech.
Nejde však jen o rostlinnou produkci, problematická je i živočišná výroba. „Extrémně teplé počasí způsobuje stres našim zvířatům. Museli jsme co nejvíce investovat do ventilace a napájecího systému pro krávy,“ svěřil se Euronews portugalský chovatel dobytka Maaike Smits, který má pětisethlavé stádo. Výkupní ceny mléka však podle něj tyto náklady nepokryjí, což brzdí další investice do farmy. Neustále ho navíc provázejí starosti, že časem nebude mít pro svůj dobytek dostatek vody. K tomu je třeba připočíst náklady na krmivo rostoucí v důsledku počasí.
Nedávné katalánské sucho ukázalo, že velkou výzvou bude udržet velké stavy prasat v regionu. V oblasti Osona se jich chová na milion a spotřebují tolik vody jako dvě stě tisíc lidí. Těch tam však žije jen 150 tisíc. Ze Španělska přitom pochází zhruba čtvrtina unijního vepřového a jeho produkce se tam za poslední desetiletí zdvojnásobila. Největším zákazníkem je Čína, ale nakupují tam i další evropské země včetně Česka.
„Katalánský sektor chovu hospodářských zvířat je předním na evropské úrovni a hlavním pilířem ekonomiky našich regionů. Je to celý ekonomický model s přidruženým masným průmyslem, maloobchodem, cestovním ruchem a gastronomickými sektory,“ vysvětlil webu Politico katalánský ministr zahraničí Meritxell Serret.
Železnice je ekologická, ale zranitelná
Zmíněná zpráva poukazuje i na obrovskou zranitelnost evropské infrastruktury. Už minulé sezony ukázaly, jak dokážou vyschlé nádrže a teplé řeky poškodit výrobu elektřiny nejen z vody, ale také z jádra. Vysychání Rýna provázejí obavy o transport uhlí do uhelných elektráren. Agentura přitom upozorňuje, že kvůli vedrům je nutné počítat s letním zvýšením spotřeby elektřiny pro chlazení budov. Dalším ohrožením pro infrastrukturu je očekávaná stoupající hladina moře.
Odborníci také stále častěji hovoří o zranitelnosti evropské železniční sítě, jejíž využití zároveň považují za žádoucí z hlediska snahy o dekarbonizaci. Environmentalisté upozorňují na to, že vlády sice vlaky propagují, ale činí málo pro adaptaci této formy dopravy na klimatické změny. Teplo přitom ohýbá koleje a prověšuje nadzemní kabely, což narušuje přenos elektřiny. Přívalové deště bortí železniční náspy, bouře kácejí stromy a eroze ničí pobřežní útesy.
Jen v Rakousku byly loni kvůli počasí vlaky nuceny zastavit v 1900 případech. „Nikdy jsme neměli v posledních letech kvůli bouřkám tolik případů zrušení vlaků jako loni v srpnu,“ řekl novinářům mluvčí železniční společnosti ÖBB Bernhard Rieder s tím, že obzvláště ničivé byly záplavy a masivní sesuvy bahna při prudkých bouřích. Dodal, že stoupající teploty v alpské oblasti vedou i k nárůstu počtu požárů v lesích u tratí a jejich deformacím.
Na podobné potíže si stěžuje i britský dopravce. „Určitě vidíme důsledky změny klimatu. Dochází k tomu nyní, je to reálné a má to významný dopad,“ řekl Financial Times Martin Frobisher z Network Rail. Po úmrtí tří lidí u skotského Aberdeenu v roce 2020, kdy vlak v důsledku půdního sesuvu vykolejil, společnost vyvinula nový software pro předpovídání náhlých přívalových srážek.
Operační středisko společnosti v Cardiffu nasazuje tepelné senzory a kamery, aby sledovalo stav železnice v celém regionu. A Network Rail hodlá na adaptaci britské železnice na klimatické změny vyčlenit do roku 2029 celkem 3,2 miliardy eur.
Porostou ceny pojištění
Ve Španělsku se kvůli erozi pobřeží uvažuje o přesunu železnice na sever od Barcelony do vnitrozemí. To by však stálo desítky miliard eur. Na problémy stále více myslí i výrobci vlaků. Kupříkladu společnost Hitachi Rail vyvinula lokomotivu na tři pohony – zvládne jízdu pomocí elektrického vedení, dieselového motoru i baterie.
EEA také varuje, že klimatické změny mohou rozkolísat veřejné finance členských států v důsledku nižších daňových příjmů a větších výdajů. Velkým potížím bude podle agentury nejspíš čelit i nemovitostní trh a pojišťovací byznys. Z oboru zaznívá, že se Evropané musejí připravit na prudký růst cen pojištění.
Alarmující je i to, že zejména na jihovýchodě kontinentu je drtivá většina škod nepojištěná. Pojištěné škody z přírodních katastrof se v současnosti globálně pohybují kolem sta miliard ročně. Švýcarská zajišťovna Swiss Re přitom podotýká, že v Evropě rostou zejména škody způsobené prudkými bouřemi.
Extrémní počasí se v neposlední řadě podepíše na zdraví obyvatel, zejména starších lidí. Studie připomíná, že například v létě roku 2022 bylo vedrům v Evropě připsáno až sedmdesát tisíc předčasných úmrtí. Rizika související s vysokými teplotami jsou podle ní už nyní na kritické úrovni pro obyvatele jihu kontinentu. Nejde přitom pouze o kolapsy z přehřátí, ale také o skony či zranění při povodních, bouřích a lesních požárech.
Navíc Evropanům hrozí zvýšené nebezpečí různých infekcí a zavlečení dosud exotických nemocí. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal přitom tento týden za pravdu skupině švýcarských seniorek, které žalovaly vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Tvrdí, že je tak ohrožuje na životě. Verdikt může spustit vlnu podobných žalob.
Evropská komise v reakci na zprávu konstatovala, že musí zlepšit přípravu na popsaná rizika. Nad uvedením do praxe se však vznášejí otazníky. Už nyní budí se snižováním emisí spojená opatření velkou nevoli napříčí státy i sektory. A pokud v blížících se volbách do Evropského parlamentu zvítězí pravicoví populisté, dá se čekat méně unijní snahy o ochranu klimatu než dosud.
