Pětasedmdesát let, které otřásly městem. Doba, odpovídající třem generacím, stačila k tomu, aby se z poklidné venkovské provincie stala významná aglomerace.
Průmyslová revoluce v předminulém století ovlivnila celou Evropu. Městu na soutoku Vltavy a Malše vnutila stavby továren a dopravních cest. Po německém kapitálu se rychle přihlásili i čeští podnikatelé. Většina velkých závodů funguje dodnes. Třeba Motor Jikov.
„Založil ho můj děda Julius Škrlandt. Vypracoval se z ničeho, takříkajíc od nuly. Původně dělal mistra v dílně,“ vzpomíná dnes s hrdostí jeho vnuk Josef Škrlandt bydlící v budějovické Nové ulici. Dědečka nepoznal. Zato zná podrobnosti z vyprávění matky. Ke stému výročí v roce 1999 předal firmě rodinné archivní dokumenty.
Strojírny Škrlandta v Kněžských Dvorech nedaleko Budějovického Budvaru se původně jmenovaly První jihočeská továrna na stroje a stavbu mlýnů. O dvanáct let později pak Union. Staly se jedním z velkých závodů, které zaměstnaly mnoho lidí z venkova.
Pěšky na směny
„Dělalo se na směny. Jestli někdo nemohl dojíždět, to byl jeho problém,“ říká Škrlandt, který má ještě jednu vzpomínku na příbuzné. Když v Rusku začala revoluce, jeho prastrýc, dirigent carské opery, dorazil do Budějovic s celou rodinou na ruské trojce, což byl kočár tažený třemi koňmi. Bratr ho pak ve fabrice zaměstnal.
Rozvoj průmyslu na přelomu devatenáctého a dvacátého století Budějovice zalidnil. Pokud na konci osmnáctého století zde žilo asi 5 600 lidí, o sto let později už čtyřicet tisíc obyvatel.
Hodně jich docházelo pracovat do závodů z venkova. Někteří pěšky třeba do Sfinxu až z patnáct kilometrů vzdáleného Lišova. Podle Škrlandta často jezdili do práce na kole. „Chodili s bandaskou s černým kafem a kusem chleba. Když nebyl zrovna odbyt, směny odpadly. Říkalo se tomu, že se vysazuje,“ zná z vyprávění Jiří Remta.
Jeho otec pracoval před válkou v Budvaru jako takzvaný sklepák, Remta sám strávil celý život ve Sfinxu. V devatenáctém století byly ve městě smaltovny nádobí čtyři. Významné fabriky poskytovaly věrným zaměstnancům výhody, takzvané deputáty. Poukázky na levné nádobí, pivovary určité množství piva zdarma. Na dráze fasovali uhlí a dřevo, někdy i pražce.
Ve druhé polovině devatenáctého století roste jeden závod za druhým. Malý a Velký pivovar v dnešní ulici Karla IV. a na konci Široké, Lannova loděnice, pila a parketárna, přádelna vlny v objektu U Zelené ratolesti, Pernerovo zvonařství či továrna na likéry a cukrovinky Víta Fürsta a jeho syna.
Obrovský přírůstek obyvatel zaznamenalo město podle statistického úřadu od roku 1896. Ve slavném roce 1900 měly Budějovice 45 778 obyvatel. Za sto čtyři let v nich přibylo šestadvacet tisíc lidí. S tím souvisela i výstavba bytových, tehdy činžovních domů a rozvoj stavebních firem.
Doprava a konkurence
Do industrializace čili průmyslového rozvoje zasáhla pozitivně rivalita mezi Čechy a budějovickými Němci. Rozmach podpořila koněspřežná dráha postavená v letech 1825 až 1832 Františkem Antonínem Gerstnerem. První evropská železnice mířila do Vídně. Už od roku 1827 jezdila koňka až do Lince. První parní vlaky spojily Budějovice s Plzní v roce 1868. Postupně se trať rozšířila do Prahy a do Vídně. Dopravní spojení zdokonalil podnikatel s rakouskými předky Vojtěch Lanna splavněním Vltavy. Mezi první továrny patřily Hardtmuthova tužkárna, sirkárna, cukrovar, německý měšťanský pivovar na dnešní Lidické třídě. Výrobou ho předstihl Český akciový pivovar, dnešní Budějovický Budvar založený v roce 1895. O rok dříve vznikla První českobudějovická továrna na smaltované plechové nádobí, později Sfinx a krátce předtím rozjeli byznys v Březí u Budějovic bratři Zátkové s firmou Monopol na těstoviny. Vzniklo množství pracovních míst. Například továrna na zpracování tabáku v dnešní Průmyslové ulici měla na začátku dvacátého století 1 600 zaměstnanců. Podnikání podpořila Záložna českobudějovická. Rozvoj Budějovic pokračoval do roku 1930, kdy mělo město téměř šedesát tisíc obyvatel. Spojení německého, židovského a českého kapitálu přerušila až druhá světová válka. Dnes patří mezi největší symboly místního průmyslu firma Koh-i-noor Hardtmuth. Vypovídá o tom i nově postavené přístaviště na Vltavě na místě Lannovy loděnice. Molo lemují sloupy podobající se tužkám.
První významné továrny
Měšťanský pivovar, Český akciový pivovar, Lannova pila, Koh-i-noor Hardtmuth, Slévárna na Střeleckém ostrově, zvonařství Pernerů, papírna Gellert, smaltovny, tabáková továrna, Česká sirkárna, strojírny J. Škrlandta, Továrna na železné a kovové zboží (šroubárna), cukrovinky Merkur, Bratři Zátkové (Zdroj: Encyklopedie Českých Budějovic)
