Řada opatření, která zavedl stát k zastavení šíření nákazy koronavirem, dopadá na český maloobchod. Ten se potýká nejen se zavřením obchodních center od dnešního rána, ale zároveň i s náporem lidí v prodejnách potravin, které zůstávají otevřené. Situaci může podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy komplikovat nedostatek pracovníků.
Jak hodnotíte tu překotnost, s jakou se opatření rozšiřují?
Je dobře, že vláda reaguje rychle. Zkušenosti z Itálie a dalších zemí ukazují, že nemá cenu čekat. Platí, že čím rychleji, tím lépe.
Co se týče uzavření obchodních center, prodejny s potravinami v nich zůstávají otevřené. Jak to v praxi funguje?
Ráno jsme řešili, jak to přesně udělat, protože původní představa byla, že lidé budou chodit do obchodů s potravinami samostatnými vchody. Někde je to možné, někde ne. Pokud tam samostatný vchod není, dohodli jsme se, že policisté vytvoří koridor, aby lidé mohli jít dovnitř, nakoupit si a zase šli ven. Máme také dohodu s ochrankami nákupních center, že budou hlídat, aby se lidé nesrocovali a nepostávali před centry.
Nemáte signály, že dojde k dalšímu omezení maloobchodu a že to bude zahrnovat i obchody s potravinami?
K tomu není žádný důvod. Pokud je primárním cílem všech opatření zamezit kontaktu velkého počtu lidí, je mnohem jednodušší nechat ty obchody otevřené co nejdéle, aby se to množství rozložilo. Když zkrátíte provozní dobu, naženete tím více lidí na jednu plochu a vzniknou fronty. Čili důležitý je co největší prostor.
Mají obchody dost pracovníků, kteří zajistí tento provoz?
Nedostatek lidí může komplikovat situaci. Mnoho prodavaček je doma a hlídá děti. Řada nejen prodavaček, ale i například údržbářů odjela na Ukrajinu, když tam došlo k uzavření škol.
Na druhou stranu se nám hlásí tisícovky vysokoškoláků na brigády a my je nemůžeme přijmout, protože praktičtí lékaři jim odmítají vydávat potravinové průkazy a udělat vstupní prohlídku. Zároveň logicky nechtějí, aby se jim lidé hromadili v čekárnách. Budeme žádat vládu, aby zrušila tuto byrokratickou povinnost. Druhá věc, o kterou budeme vládu žádat, je, aby zahraničním pracovníkům, kteří zde ještě zůstali, byla automaticky prodloužena povolení k pobytu a práci. Mnohým vyprší povolení za dva tři týdny, odjet v řadě případů už nemohou a pracovat formálně nesmějí.
Kolik lidí chybí?
Aktuálně obchodům chybí dvacet tisíc lidí.
Co dalšího budete řešit na jednání krizového štábu?
Budeme hlídat, aby se rozhodnutí dělala smysluplně. Chodí mnoho zpráv z celé České republiky, jak to kde funguje, a někde jsou policisté nebo hasiči hyperaktivní. Hlídáme si samozřejmě, jak běží zásobování potravinami ze zahraničí přes omezené hraniční přechody. Jsme domluvení s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, že kdyby byly fronty na hranicích, otevřou se další hraniční přechody, třeba jenom pro dovoz potravin. Primárně chceme shromažďovat informace a řešit, co je potřeba.
Nezvažují někteří prodejci posílit rozvoz na úkor přímého prodeje?
Na to nejsou lidi. Včera v noci jsem mluvil s jedním internetovým prodejcem potravin, poslední dva týdny shání jakékoliv řidiče, odkudkoliv. Další obchodníci se snaží například zjednodušit objednávky. Funguje třeba pražská linka pro seniory kvůli rozvozu potravinových balíčků.
Analytici a odborné asociace mluví o dopadech v miliardách korun na různá odvětví byznysu, jaké má odhady svaz?
Záleží na tom, jak dlouho to bude trvat. Když budou například hospody zavřené týden, tak to budou jednotky miliard korun. Když zůstanou zavřené tři měsíce, budou to desítky miliard. Hlavně bude trvat, než znovu nastartují provoz, pokud stát nepřijde s nějakým masivním financováním. Podniky budou zadlužené a nebudou mít na nákup vybavení a zásob.
Jak dlouho může trvat, než se byznys vzpamatuje?
Záleží zase na tom, kdy se to změní. Když epidemie zmizí za dva měsíce, ještě zvládneme částečně letní turistickou sezonu, na kterou jsou navázané další služby. Když to bude trvat do září, nastartuje se nejdříve příští rok na jaře.
