Švýcarsko je zemí čistého vzduchu, výborné čokolády, vysokých hor i daní, a také těch nejlepších, nejexkluzivnějších a nejdražších hodinkových manufaktur na světě. Ale pozor, nejen jich. Švýcarsko je i zemí jakési obecné kvality, která umožňuje dostat vysokou úroveň (v podstatě čehokoli) i do nižších pater výrobního a obchodního procesu, a zlevnit ji díky masové produkci.
Proto bude jejich čokoláda za 3 eura zpravidla lepší, z lepších surovin a kvalitněji vyrobená, než naše česká za 5. Může za to samozřejmě letité know-how, ale i celkový přístup stojící na poctivosti, řemesle a historickém odkazu. Tissot mnozí berou jako vstupní bránu do světa švýcarských hodinek – a je tomu skutečně tak. Tuhle značku najdete (spolu s dalšími) v řadě vitrín v obchodních centrech a jejich logo uvidíte i v nabídce malých kamenných hodinářství po celé republice. A to je dobře. Jako snad jediná pozvedává mainstreamovou nabídku, která ve výše dvou zmíněných případech obvykle znamená nějaká digitální casia nebo módní značky, které kromě předraženého oblečení dělají „i hodinky“. Pro českého zákazníka tak jde o užitečnou osvětu a možnost pořídit si dostupnou kvalitu s cejchem helvétského kříže. Zkrátka hodinky, které za něco stojí – a nestojí moc.
Firma si nikdy nehrála na exkluzivní značku, být exkluzivní nechce a ani to nepotřebuje. Jeho historie je přitom mimořádně zajímavá, jen jí chybí ona aura výjimečnosti, která se mnohdy složitě a dlouho buduje spíš marketingově. Přitom, jestli něco stálo u zrodu samotného hodinkového odvětví, byl to právě Charles-Félicien Tissot a jeho syn Charles-Émile, kteří v roce 1853 založili značku podle svého příjmení v centru všeho (hodinkového) dění v Le Locle. Už v prvním roce fungování firmy se společnosti podařilo dodat do regionu kolem dvanácti set kusů hodinek, a tím Tissot započal první masovou výrobu kapesních hodinek na světě. O pět let později pak přišel jeden z důležitých průlomů, když se Tissot vydal se svojí nabídkou do ruského impéria. Švýcarské hodinky sklidily obrovský úspěch a s požehnáním cara Alexandra II. Nikolajeviče byly prodávány po celé říši.
Na přelomu 19. a 20. století posbíral Tissot řadu oborových cen a v roce 1930 představil vůbec první antimagnetické hodinky. Tissot se celkově nebál nových řešení. Kromě designových úletů a kooperací s řadou umělců v sedmdesátých letech, stojí za zmínku futuristický model Astrolon, který nabízel celoplastové transparentní pouzdro (ovšem z automatickým strojkem uvnitř). A v osmdesátých letech zase představil hodinky s pouzdrem z alpské žuly, perleti nebo ze dřeva. Za svoji historii vyrobil Tissot miliony kusů hodinek, nabídl desítky modelových linií (pánských i dámských), nebál se quartzu ani mechaniky, saturoval snad všechny světové trhy – a přes obrovský objem výroby nikdy neslevil z bazální kvalitativní úrovně. Dnes je častým partnerem, sponzorem a oficiálním časoměřičem řady sportovních odvětví (od motorsportu přes fotbal až po cyklistiku) a jde zkrátka a dobře o solidní švýcarské hodinky dostupné nejširším vrstvám. Což sympaticky plní záměr, který si její zakladatelé před 169 lety dali.
