Je rozruch kolem Metnarova dokumentu neopodstatněný?
Poslední březnový den přinesl Deník N a server Aktuálně.cz informaci o tom, že se ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) snaží pod rouškou koronavirové pandemie na vládu podstrčit dokument, který by kabinetu, potažmo přímo premiérovi, poskytl silné pravomoci na úkor Parlamentu. V kontextu událostí v Maďarsku se okamžitě zvedla vlna kritiky na ministrovu hlavu. Více než kdy jindy bychom měli pečlivě sledovat vládu, zda se pohybuje v mezích práva.
Obava o naše osobní svobody
Snaha zastavit pandemii a ztráta osobních svobod mohou působit jako odlišné věci, nicméně některá nařízení jsou minimálně kontroverzní, viz chytrá karanténa. Studentka ze SciencesPo Ashley při návratu z Paříže do rodného Hongkongu dostala náramek s QR kódem a mobilní aplikaci pro její neustálé sledování. Do toho máme sice daleko, ale kdo zaručí, že naše „inteligentní karanténa" nebude mířit podobným směrem?
Nicméně, po zveřejnění oné zprávy se český veřejný prostor zaplnil obavami ze snahy přetvořit Českou republiku v jakousi polo-vojenskou juntu. Takové obavy jsou ovšem prozatím liché. Načasování vydání materiálu bylo nešťastné, po jeho přečtení a vyjádření náměstka Ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie (SOPS) Radomíra Jahody vyplouvají na povrch okolnosti, za kterých osudný dokument vznikal a jeho význam v širším kontextu. Náměstek Jahoda na svůj twitterový účet napsal, že dokument: „měl identifikovat slabiny v bezpečnostním systému a navrhnout řešení, jak bychom je mohli zacelit.“
Co se v dokumentu píše?
Jedná se o návrh jakési záruky vyhlášení stavu ohrožení státu i v případě, že se Poslanecká sněmovna nebude moci sejít. Řekněme, že se Česká republika ocitne v bezprostředním ohrožení, které bude komplikovat pohyb osob a komunikaci napříč státem. Místo toho, aby předseda Poslanecké sněmovny svolal její schůzi, daný dokument navrhuje jako jedno z možných řešení, aby ve výjimečném případě vyvolala stav ohrožení státu vláda, v extrémním případě samotný premiér. Následně by při první schůzi Sněmovna tento stav odsouhlasila, či zrušila podle zákona.
Tento úkol dostalo Ministerstvo obrany již v roce 2005. Mělo tehdy vyřešit, jak zajistit obranyschopnost a schopnost reakce státu v případě, že by nefungoval Parlament. Dle vyjádření autorů vznikal dokument dlouhá léta po těžkých vyjednáváních jak s odborníky na bezpečnost, tak na ústavní právo. Důvodem, proč tento návrh přišel nyní, je dle náměstka Jahody fakt, že Ministerstvo obrany několikrát požádalo o odklad, naposledy v říjnu minulého roku k 31. březnu tohoto roku.
Naše demokracie prozatím ohrožena není
Samotné načasování je tedy velmi nešťastné, nicméně prvotní analýza a zjednodušení některých principů v textu vedlo k tomu, že se zvedla vlna hysterie, která ovšem neměla opodstatnění. Podle náměstka Jahody vláda: „měla dokument vzít pouze na vědomí v ,informativní‘ části programu (C).“ I kdyby měl být tento návrh přijat, musel by projít standardním legislativním procesem ústavních změn, tedy souhlasem tří pětin všech přítomných poslanců a senátorů. Vzhledem k politickému rozložení Senátu je velmi málo pravděpodobné, že by tento dokument prošel, pokud by bylo důvodné podezření, že ho chce vláda zneužít.
Z celé „kauzy“ můžeme vyvodit několikero závěrů. Jednak je důležité neustále hlídat vládu a její kroky, nicméně nesmíme podlehnout paranoii. Díky Senátu máme silnou pojistku proti ústavním změnám, které by mohly omezovat naše svobody. Velmi pravděpodobně máme k maďarskému scénáři ještě velmi daleko a zdraví naší demokracie koronavirus neohrozí.
