Ultimátní zápasy. Od divokých devadesátek po ambice zamířit i na olympijské hry

Lucie Pudilová v zápase s Martou Waliczekovou na české MMA akci Oktagon 21.

Lucie Pudilová v zápase s Martou Waliczekovou na české MMA akci Oktagon 21. Zdroj: Oktagon MMA

„Vždy jsem měl podobnou šílenou představu. Inspirovali mě šaolinští válečníci s copem, a kdy je lepší chvíle než teď?“ vysvětloval Jiří Procházka rozhodnutí o účesu, s nímž se půjde bít do květnového UFC. Večer bude vysílat stanice Premier Sport - dostupná v aplikacích Telly, O2 Sport a T-Mobile TV.
Český zástupce v soutěži UFC Jiří Procházka při tréninku.
Conor McGregor (vlevo) - legenda UFC.
Osobnost českého MMA Karlos Vémola (stojící) v momentce z klece.
5
Fotogalerie

První UFC zápasy v devadesátých letech byly bojem bez pravidel, a tak není divu, že v některých zemích byl tento sport ještě nedávno zakázaný. Postupně se boj v kleci civilizoval a téměř třicet let od prvních zápasů se hovoří o tom, že by se smíšená bojová umění (MMA) mohla dokonce probojovat na olympiádu. 

V moderní historii se ultimátní zápasy rozšířily díky americké organizaci UFC (Ultimate Fight Championship), která po celém světě organizuje klání ve smíšených bojových uměních (MMA). Muži i ženy soutěží celkem v osmi váhových kategoriích. Zápasníci kombinují styly jako box, muay thai, jiu-jitsu a další.

U prvních zápasů UFC z listopadu 1993 byli diváci lákáni na boj bez pravidel. Zápasilo se dokonce bez váhových kategorií a bez časového limitu. Souboj byl ukončen knockoutováním, vzdáním soupeře nebo vhozením ručníku do ringu.

Premiérový zápas UFC se konal 12. listopadu ve sportovní hale v Denveru v Coloradu. Tehdy mělo jít o jeden turnaj. Jenže zájem diváků byl obrovský. V rámci televizní služby, takzvaného pay per view, jej sledovalo 90 tisíc platících diváků, takže promotéři se rozhodli rychle přidat další eventy. 

Podle Zdeňka Ledviny, člena asociace rozhodčích UWMMA a prvního českého bodového rozhodčího v UFC, ale několik pravidel i v rámci prvního UFC večera museli oba bojovníci přeci jenom dodržovat. Kupříkladu se nesmělo kousat, píchat do očí nebo útočit na třísla. Během prvních dvou turnajů bylo možné bojovat v botách a kopat do protivníka.

Popularita jako u fotbalu

Zajímavé je, že v té době neplatily váhové kategorie. To se za posledních deset patnáct let změnilo a nyní lze MMA řadit mezi sportovní disciplíny podobné co do pravidel boxu nebo thajskému boxu. Zápasníci musí mít rukavice, chrániče zubů a ty nejvíce brutální zákroky jsou nyní už zcela zakázané.Kopání do ležícího soupeře? Zapomeňte. I tak je zřejmé, že se jedná o nejtvrdší sport, na jaký si lze legálně koupit vstupenku.

A za poslední roky výrazně roste jeho popularita i mimo USA. Třeba také v Česku. „Z našich statistik víme, že český bojovník v rámci turnaje UFC podstatným způsobem zvyšuje zájem tuzemských diváků. Přenosy bojových večerů už dlouhodobě dosahují stejné sledovanosti jako zápasy fotbalové Ligy mistrů a podobný zájem předpokládáme i během květnového zápasu Jiřího Procházky,“ říká Jan Schöppel, marketingový ředitel televize Telly, která se specializuje na sportovní přenosy.   

Z Čechů se v UFC objevil jako první Karlos Vémola, krátce po něm i Lucie Pudilová, Viktor Pešta. Aktuálně v rámci této organizace Jiří Procházka, David Dvořák a Makhmud Muradov. Právě Procházku čeká první květnový den v Las Vegas souboj s Dominickem Reyesem v hlavním zápase turnaje UFC. Být na konci zápasové karty daného dne, to se dosud nikomu s českým pasem nepodařilo. Přímý přenos mohou čeští divácí sledovat na stanici Premier Sport.

Miliardový stroj na peníze 

UFC a MMA obecně je v poslední době také skvělý byznys. Nebylo tomu tak vždy, zejména v devadesátých letech se v tomto byznysu točily z dnešního pohledu pouze „drobné“ a na přelomu tisíciletí organizace UFC málem zkrachovala. To už nyní rozhodně neplatí. Za rok 2019 jde s hodnotou 2,4 miliardy dolarů o osmou nejcennější sportovní značku, třeba dvojnásobně hodnotnější než Reebok.

Irský bouřlivák Conor McGregor si už bojováním v oktagonu vydělal miliardy. Výdělky nejznámějších MMA bojovníků dosahují astronomických výšek, podobných, jaké berou největší hvězdy fotbalu. I v tomto sportu platí, že obrovské sumy berou jen ti nejúspěšnější, desítky neznámých bojovníků zápasí v kleci za pár tisícikorun.

Koncem devadesátých let doznaly MMA zápasy zásadních změn. Předně, byla zavedená tři pětiminutová kola, u titulových zápasů soupeři bojovali celkem v pěti kolech. Nově se objevilo 10bodové hodnocení, podobné jako u boxu. Hlavní změny v pravidlech zahrnovaly zákazy úderů kolenem na hlavu u ležícího soupeře, dále byly zakázány údery lokty do páteře a krku, a údery do zadní části krku a hlavy. Zápasníci jsou také povinni nastupovat v jednotném oděvu. 

„Zavedeny byly i velmi přísné požadavky na zdravotní a regulační dohled při zápase. Byl také prezentován nový systém váhových kategorií. Tento nový soubor pravidel je v současné době de facto standardem pro MMA akce, které jsou pořádané ve Spojených státech a realizovány organizací UFC po celém světě,“ dodává Zdeněk Ledvina, který se problematice MMA z pohledu rozhodčího věnuje bezmála deset let. Bojovníci jsou také pravidelně testováni na zakázané látky v rámci povinných dopingových testů. 

MMA na olympiádě?

V posledních letech se hovoří také o možném zařazení smíšených bojových umění do programu olympijských her. Zatím není jisté, zde se tak v příštích deseti letech stane. 

„Dá se předpokládat, že MMA bude nuceno dále zpřísňovat pravidla - tedy více chránit bojovníky, jejich zdraví a zároveň zabránit zbytečnému prolévání krve,“ domnívá se Zdeněk Ledvina. 

MMA zápasy v rámci olympijských her si dovede představit také český zápasník Jiří Procházka, kterého brzy čeká zásadní zápas jeho kariéry, zmíněný main event květnového UFC v Las Vegas.   

"Byl bych rád, kdyby se v budoucnu v rámci olympijských her MMA objevilo. Lidé se olympijské hry dívají jinak než na zápasnické organizace. Navíc, kdo vyhraje olympiádu, je národní hrdina," říká Procházka.