Před pár lety byla označena za nejmladší dolarovou miliardářku, která své jmění vydělala sama. Její společnost byla oceňována na devět miliard dolarů, média ji přirovnávala k dalšímu Billu Gatesovi nebo Stevu Jobsovi. Nyní musí čelit soudu za podvod a lhaní investorům.
Začalo to jako velmi dobrá story, 19-ti létá dívka ukončila studium na Stanfordu, aby se mohla věnovat své vášni - podnikání v technologii a lékařství. Založila vlastní firmu, Theranos (kombinace slova Therapy a Diagnosis) a přišla s revoluční myšlenkou náplasti, která by dokázala mikrojehličkami testovat krev nositele a současně mu podavat požadované léky. Každému člověku se zdravým rozumem ale musí být jasné, že to je (alespoň prozatim) naprostá science fiction.
Když sama pochopila, že tohle fungovat nebude, přišla s realističtějším nápadem. Představte si svět, kde si můžete udělat krevní test jen z kapky krve, kterou si odeberete z prstu. Nemusíte chodit k lékaři a nemusíte chodit na odběry jehlou. Žádné týdenní čekání na výsledky a navazující testování. Jen se píchnete do prstu, odeberete si dvě kapky krve, vložíte je do přístroje a během půl hodiny máte kompletní krevní obraz. To byl nápad, který by zachraňoval životy, šetřil čas a peníze. A především by kompletně změnil současnou situaci amerického zdravotnictví.
A tak začala sága Theranos. Elizabeth Holmes do správní rady své firmy dostala několik bývalých členů vlády. Mimo jiné Henry Kissingera nebo George Schultze - oba bývalí ministři zahraničí USA. Zrekrutovala několik zaměstnanců Applu. Avie Tevanianu, bývalého ředitele softwaru a blízkého přítele Steva Jobse a Ana Ariaola, designérka prvního iPhone, kteří přišli do Theranos s vidinou možnosti pracovat na něčem velkém. Theranos měl na svém vrcholu až 900 zaměstnanců.
Technologie byla postavena na malém zařízení velikosti přepravky. Tento prototyp byl označován jako Edison. Nikdo pořádně nevěděl, co se v přístroji děje, nicméně vždycky vyšly přesné výsledky. Joe Biden, tehdy jako viceprezident Obamovy vlády navštívil Theranos v Palo Alto a byl naprosto oslněn genialitou celé firmy.
Další Steve Jobs
Elizabeth byla často označována za dalšího Steva Jobse. Nicméně podobnost nebyla jen náhodná nebo založená na podnikatelském duchu. Elizabeth byla údajně posedlá Jobsem. Chodila výhradně v černých rolácích, adoptovala specifickou veganskou stravu stávající pouze ze salátů a zeleninových smoothie. Fotka Elizabeth s jedním z jejích „vynálezů“, nanotainerem, kapslí, do které se převáděla krev z píchnutí do prstu, až nápadně připomíná Jobse s iPodem. Najala si i stejnou PR firmu, která dělala kampaně pro Apple a dokonce s nimi měla schůzky vždy v úterý. Stejně jako Jobs.
Toxická firemní kultura
V Theranos panovala toxická kultura. Elizabeth jako své číslo dvě (COO) najala pákistánského milionáře Sunny Balwaniho. Krom toho, že spolu měli intimní vztah, Sunny měl ve firmě stejně velké slovo jako Elizabeth. Jeho cholerická povaha vedla k tomu, že vyhazoval zaměstnance třeba jen kvůli tomu, že odmítli pracovat o víkendech. Četl všechny emaily, kontroloval vstupy do částí budovy. Zaměstnanci se v rámci různých týmů nemohli bavit o tom, na čem pracují a nikdo nesměl o své práci mluvit ani s rodinou. Důvodem pro tato „opatření“, jak se ukázalo zpětně, byl především strach, že by někomu mohlo dojít, že něco nefunguje. Jakmile začal zaměstnanec upozorňovat na to, že něco není v pořádku, byl během hodiny nahrazen někým jiným.
Strmý pád
V roce 2015 se ve Wall Street Journal objevil článek od Johna Carreyroua. Dvojnásobný držitel Pulitzera v něm jasně a čistě popsal, co se děje v Theranos a podložil to fakty a svědky. Až posléze vyšlo najevo, že Elizabeth a její tým právníků, který ještě tehdy vedl David Boies (jeden z nejznámnějších právníků v Americe) se snažili celý příběh zabít v začátcích.
Elizabeth, se svým hypnotickým šarmem, šla až za Rupertem Murdochem. Murdoch je krom jiného i majitelem Wall Street Journal a současně byl investorem Theranos. Snažila se ho přesvědčit, že příběh je vystavěný na lžích a pomluvách. On odpověděl tím, že věří svým redaktorům.
V čem byl hlavní problém? No především v tom, že kouzelný box (který později dostal i jiná jména, než Edison) nebyl nic jiného, než snaha dostat standartně užívané přístroje na testování krve do jedné malé bedny. Všechny běžné stroje na testování, od centrifugy až po světelné paprsky, nelze „nacpat“ do jednoho. Existuje mnoho faktorů, které výsledky ovlivňují. Další z problémů bylo vytrvalé přesvědčení Elizabeth, že stačí dvě kapky krve bez nutnosti jehly. Takto malý vzorek musel být naředěn, což samo o sobě ovlivňuje správnost výsledků.
Jedním z dalších přešlapů Theranos byla i spolupráce s firmou Pfizer na testování v „ostrém“ provozu na skutečných pacientech. Vzhledem k tomu, že ale přístroje Theranos nedodávaly správné výsledky, mohlo dojít až ke smrti pacientů. Jedním z příkladů je test na syfilis, který Theranos poskytoval. Pokud by šlo na test 100 lidí, co měli syfilis, jen 19 z nich by bylo diagnostikováno správně a zbytku by bylo řečeno, že jsou zdraví.
Co bude dál?
Celý příběh Theranos a Elizabeth Holmes je opravdu dlouhý. Nejlépe je obsažen v knize Zlá krev, kterou napsal John Carreyrou jako rozšíření svého prvního článku pro Wall Street Journal. V současné chvíli čelí Holmes až dvěma dekádám ve vězení. Hlavní soudní přelíčení je v plánu na nejbližší dny a Elizabeth čelí obvinění z podvodného jednání vůči investorům a ohrožování veřejného zdraví. K soudu přístí rok půjde i Sunny Balwani.
Poučení je jasné. Známé Sillicon Valley umění „Fake it till you make it“ nelze aplikovat na všechno, a rozhodně ne, pokud se jedná o lidské zdraví.
