Velké sucho a vlna veder, která se z jihu Evropy přesouvá více na sever, mají dalekosáhlý dopad nejen na zemědělství. V době, kdy se starý kontinent potýká s vysokými cenami energií a s nejistotou ohledně jejich dostatku, přispívá k problémům nízký stav řek a jejich vysoká teplota. Výroba elektřiny z vody v některých zemích vázne, ve Francii je v ohrožení chlazení jaderných elektráren a na Rýnu doprava uhlí.
V řadě zemí již byla vydána varování před suchem a vysoké teploty v poslední době přispěly k lesním požárům v oblasti Středozemního moře. „V mnoha částech Evropy jsme svědky skutečně bezprecedentního sucha,“ řekl webu Politico Carlo Buontempo ze služby pro změnu klimatu v rámci programu Copernicus.
Hospodářské škody však budou daleko vyšší než za spálený porost a poničenou infrastrukturu. Starý kontinent se snaží zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň trne, zda Gazprom po odstávce potrubí Nord Stream 1 obnoví dodávky plynu. V tuto chvíli by potřeboval stabilní výrobu elektřiny z jiných zdrojů, sucho ale evropské naděje sabotuje.
Výkon hydroelektráren dramaticky klesá nejen v Itálii
Ve Španělsku je výroba elektrického proudu z hydroelektráren druhá nejnižší za dvě dekády, ve Francii nejslabší za deset let. V Portugalsku minulý měsíc přehrady dodaly do sítí čtvrtinu elektřiny oproti loňskému červnu. V Itálii je v důsledku nedostatku sněhu a deště řeka Pád v nejhorším stavu za sedmdesát let a mnohé rezervoáry hydroelektráren jsou zaplněné jen z poloviny. Stát je tak více závislý na zemním plynu v době, kdy se celý kontinent snaží před zimou naplnit zásobníky.
„Od ledna do května klesla výroba vodních elektráren zhruba o čtyřicet procent v porovnání se stejným obdobím loňska,“ uvedla už dříve podle AFP italská vodohospodářská federace Utilitalia. Pokles za celé první pololetí zdroje z průmyslu odhadovaly dokonce na polovinu. „Produkce klesá neustále od července 2021,“ dodala Utilitalia. Výroba elektřiny z vody se přitom za normálních okolností na energetickém mixu EU podílí ze čtrnácti procent.
Další reaktory může odstavit teplota řek
Ve Francii špatný stav řek přispívá také k problémům EDF, které už měsíce z technických důvodů stojí část reaktorové flotily a společnost pro letošek odhaduje škody z ušlé produkce na více než osmnáct miliard eur. V tomto případě je na vině nejen výše hladiny, ale také úroveň teploty vody v tocích. Chlazení v jaderných blocích je možné jen do určitého stavu, obvykle do 26–30 stupňů Celsia. EDF už musela omezit výkon elektrárny u Lyonu a bezprostředně ohrožena je výroba v dalších pěti.
V Německu říční cesty, zejména po Rýnu, hrají důležitou roli při přepravě paliva do uhelných elektráren, jejichž úloha v poslední době opět nabyla na důležitosti. Řeka je přitom v některých místech na nejnižším stavu za patnáct let. Německo tak patrně bude mít i kvůli tomu podle S&P Global Commodity Insights v příštích měsících k dispozici pouze 65 procent své uhelné kapacity.
V ohrožení jsou především elektrárny v Mannheimu a Karlsruhe. Obtížnost přepravy ji navíc prodražuje, což patrně dále přispěje k růstu cen energií. Švýcarsko se zase kvůli problémům na Rýně potýká s dodávkami ropných produktů.
Rýže Arborio, těstoviny a rajčatový protlak podraží
Nepříznivé klimatické podmínky navíc ohrožují zemědělství a potravinářství v okamžiku, kdy vázne export obilí z Ukrajiny a hovoří se o globální potravinové bezpečnosti. Kvůli situaci v Itálii, Francii, Španělsku i jinde se očekává zejména zdražení těstovin, rýže na rizoto, olivového oleje a produktů z rajčat, přičemž ceny mohou růst až o padesát procent, napsal The Guardian.
Italská produkce olivového oleje by totiž mohla být nižší o dvacet až třicet procent ve srovnání s loňským rokem. Ceny rostlinných olejů přitom byly pod tlakem už dříve kvůli covidovým potížím s produkcí palmového oleje v jihovýchodní Asii a výpadkům slunečnicového oleje z Ukrajiny.
„Již jsme svědky toho, že některé olivovníky neprodukují žádné plody, což se stává pouze tehdy, když je vlhkost půdy kriticky nízká,“ řekl zmíněnému deníku tržní analytik ze skupiny Mintec Kyle Holland. Podle sdružení farmářů Coldiretti sucho ohrožuje téměř třetinu úrody země a polovinu v případě farem v údolí Pádu. Celkově odhaduje agrární škody v zemi na tři miliardy eur.
Kukuřice na krmivo může být také méně
Třicetiprocentní propad ve sklizni tvrdé pšenice, užívané k výrobě těstovin, hlásila Bloombergu francouzská farmářka z oblasti Toulouse Celine Imartová. Vlna veder navíc zkomplikovala žně, kvůli riziku vznícení polí a techniky zemědělci museli sklízet výpěstky v noci. Evropská komise už snížila celkový odhad letošní sklizně pšenice, což může přispět k dalšímu napětí na světových trzích a růstu cen už tak drahé obilniny.
V ohrožení je i produkce kukuřice, která se používá zejména jako krmivo pro hospodářská zvířata. Kupříkladu ve Španělsku nedostatek vody přiměl pěstitele k omezení jejího výsevu, protože si chtěli ponechat zdroje na zavlažování ovoce. „Letošním problémem úrody kukuřice ve Španělsku je nedostatek vody, v případě jiných plodin jako pšenice nebo ječmene to zase bylo horko,“ shrnul potíže podle Reuters Antonio Caton z farmářské asocice Cooperativas Agro-Alimentarias.
S napětím hledí na předpovědi počasí i zemědělci v dalších zemích, jelikož panují obavy, že extrémní počasí se přesune do střední a východní Evropy, zejména do Německa, Maďarska a do Rumunska. Němečtí farmáři přitom doufají, že jejich úrodu kukuřice zachrání v nejbližších dnech déšť.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
