Měly být pojistkou proti palčivé inflaci, staly se pravým opakem. Ceny drahých kovů se jen od počátku prázdnin propadly v průměru o bezmála sedm procent, tedy dvakrát více než kovy využívané v průmyslu, a pětatřicetkrát více než komoditní trh jako celek. Smutným šampionem komoditního chvostu je stříbro. Letos už o pětinu levnější kov se stal jednou z nejztrátovějších komodit vůbec, stejně jako výrazným symbolem chmurné globální ekonomické budoucnosti spojené s érou drahých peněz a ekonomického útlumu. Role zlata jako pojistky proti inflaci prý zároveň patří minulosti.
„Vývoj cen jasně ukazuje, že vnímání zlata jako vhodného instrumentu do inflačního období je dnes již ničím nepodložená chiméra,“ soudí zástupce šéfa ředitele pro investice české Amundi Petr Zajíc. Zlato jako někdejší symbol bezpečného přístavu v éře divoce zdražujícího chleba je aktuálně nejlevnější od dubna 2020.
Jen od počátku prázdnin má za sebou pětiprocentní propad, ze svých letošních maxim pak žlutý kov připravil burziány o zhruba sedmnáct procent. Zářivý kov doplatil především na podstatně přísnější přístup americké centrální banky a s ním spojený návrat kultu dolaru.
„Investoři s vidinou vyšších výnosů nízkorizikových amerických státních dluhopisů převádějí peníze z rizikovějších investic včetně zlata, které jak známo žádný výnos nenese,“ uvádí šéf Investiční společnosti Raiffeisen Jaromír Sladkovský s tím, že komodity jako celek trpí obavou z recese a zpomalení světové ekonomiky. „U cenných kovů je tomu především z důvodu očekávaného růstu amerických sazeb a posilování dolaru,“ dodává.
Komoditní trh se přitom v závěru června uklidnil, když komoditní index agentury Bloomberg obdobně jako index S&P GSCI jsou od počátku července prakticky na nule. Drahé kovy ovšem padaly dále, a naopak své propady zrychlovaly. Stříbro tak jen během prázdnin přišlo o deset procent hodnoty a ze svých letošních březnových maxim vyhnaných obavami z nezvládnuté inflace a válkou na Ukrajině tak stříbrný kov připravil investory pádem na dvouleté cenové dno o 35 procent. Přes čtvrtinu ztratila platina, ze svých letošních maxim o nejkrvavějších 45 procent pak připravilo investory palladium.
Ačkoli za poklesy jednotlivých drahých kovů stojí různé konkrétní příčiny, společným jmenovatelem jsou sázky na hospodářské ochlazení. „Jde zejména o signál blížící se recese. Ceny kovů fungují v tomto smyslu jako významný předstihový ukazatel. V kontextu dalších faktorů se tím potvrzuje obava trhů, že globální recese nastane nejpozději do jednoho roku,“ zdůrazňuje ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička s tím, že slábnoucí obavy z inflace byly při pádu cen spíše podružným faktorem.
Ke spekulativním motivům pro prodej drahých kovů se připojila i mnohdy dramaticky klesající poptávka výrobců. Palladium spolu s platinou tak doplatily zejména na své široké využití v automobilovém průmyslu, který letos na obou stranách Atlantiku podstatně zbrzdil, pád cen těchto kovů ovšem souvisel i se slábnoucími obavami ze zhroucení ruských dodávek na světové trhy.
Zlatu zase zúčtovala třeba poptávka zejména asijských klenotníků. „Ekonomické zpomalení způsobí určité ochabnutí zájmu o šperky. Stáváme se svědky ochlazení poptávky výrobců šperků po fyzických komoditách,“ zdůrazňuje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Ruku v ruce s tím pak vymetaly drahé kovy i veřejně obchodované fondy ETF. Fondy kryté zlatem tak během druhého čtvrtletí vyprodaly podle statistik Bloombergu přes jedno procento žlutého kovu, „stříbrné“ fondy se pak zbavily dokonce pěti procent svých aktiv. „Obecně jsou vyhlídky pro celý komoditní sektor poměrně nepříznivé. Nahoře je drží prakticky jenom energie,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
