Evropě nehrozí letos v zimě pouze nedostatek světla a tepla, ale i jídla. Potravin bude v obchodech méně než obvykle a jejich ceny raketově vzrostou. Ve středu na to upozornily velké potravinářské asociace FoodDrinkEurope a PFP společně s evropskou zemědělskou organizací Copa-Cogeca. Dané odvětví je totiž na energetický trh úzce navázané, připomíná deník The Financial Times.
„Zdražování energií, zejména elektřiny a plynu, ohrožuje kontinuitu zemědělsko-potravinářských výrobních cyklů, a tudíž schopnost pokračovat v dodávkách nezbytných zemědělských komodit, potravin a krmiv,“ uvedly tři zmiňované organizace ve společném prohlášení.
„Nikdy předtím jsme nic podobného neviděli. Nikdo nedokázal předvídat, že taková situace nastane a bude mít tak obrovské následky,“ doplnil pro Financial Times šéf Copa-Cogeca Pekka Pesonen. Evropané podle něj budou mít v zimních měsících problém sehnat především ovoce a zeleninu. Nedostatkové nicméně mohou být i ostatní produkty a jejich už tak vysoké ceny se ještě zvednou.
Například máslo je již nyní o osmdesát procent dražší než před rokem. Cena hovězího masa za stejné období vyskočila o 28 procent a sušeného mléka o polovinu, vyplývá z dat, která v létě zveřejnila Evropská komise. Příčinou je podle ekonomů ruská agrese na Ukrajině. Ta tlačí nahoru ceny energií, které zemědělské a potravinářské firmy nutně potřebují ke své činnosti, ať už jde o hnojení, chlazení či o rozvoz hotových produktů do nákupních center.
Zdražování v Česku – vývoj cen základních potravin:
Třeba největší švédský pěstitel rajčat Nordic Greens oznámil, že letos nevysadí zimní úrodu, protože by nezvládl platit účty za elektřinu. Vypnuté zřejmě zůstanou také skleníky v Nizozemsku. „Rajčata a okurky u nás v zimě asi neuvidíte, protože to není finančně proveditelné,“ potvrzuje nizozemský odborník na energetiku ze společnosti Glastuinbouw Nederland Alexander Formsma.
Situaci ještě zhoršilo středeční prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž kritizoval dohodu s Ukrajinou. Dohoda napadené zemi dočasně umožňuje vyvážet obilí z přístavů v Černém moři. Putin obvinil Kyjev, že většinu nákladu nevozí do rozvojových zemí, nýbrž do Evropy, a chce proto podmínky dohody znovu projednat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.
Budoucnost ukrajinského exportu je tak opět nejistá a cena pšenice na světových trzích ve čtvrtek vyrostla na 8,48 dolaru za bušl. Ještě 1. září se přitom obchodovala za 7,76 dolaru za bušl. Ukrajina Putinova tvrzení popírá s tím, že dvě třetiny jejího obilí směřují do Asie, Afriky a na Blízký východ.
Neúnosným zdražováním potravin a energií se budou na svém pátečním jednání v Praze zabývat ministři energetiky ze států Evropské unie. S vlastními řešeními přicházejí též někteří prodejci potravin. Například britský maloobchodní řetězec Iceland, jenž donedávna působil i v Česku, umožňuje zákazníkům nakupovat jídlo na bezúročné splátky. Tuzemská platforma Rohlík.cz na začátku září zastropovala ceny základních potravin, jako je máslo, mléko, vejce nebo olej.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
