Byznysmen Petr Paukner pravděpodobně získá podíl ve společnosti Sokolovská uhelná, tedy v nejmenším ze tří hnědouhelných těžařů v Česku. Za stovky milionů se má stát držitelem jednotek procent akcií. V rozhovoru pro deník E15 o tomto projednávaném scénáři informoval Pavel Tomek, správce svěřenského fondu spoluzakladatele skupiny Františka Štěpánka.
Pauknerův vstup do Sokolovské uhelné iniciuje sama společnost, již nyní ze sta procent vlastní dědicové Štěpánka, který zemřel přede dvěma lety. Motivem těžaře je snaha zajistit si dostatečnou finanční sílu na období, kdy z mnoha důvodů očekává zvýšený tlak na cash flow.
Finanční injekce získaná od Pauknera by podle Tomka měla pomoci například s postupným finančním vypořádáním s druhým spoluzakladatelem skupiny Jaroslavem Rokosem. Ten v ní dlouhodobě držel zhruba 43 procent. Letos v květnu však firmu nečekaně opustil, když odešel do podnikatelské penze.
„V kontextu aktuálně přijímaných opatření, jako jsou cenové stropy a zdanění mimořádných zisků, je jasné, že pokud chceme trvat na původním tempu rozvojových plánů, budeme si muset zajistit dostatek financí,“ vysvětluje Tomek.
Skupina na Sokolovsku připravuje několik solárních a větrných parků a také celkovou rekultivaci kolem umělého jezera Medard. V souhrnu jde o investice v hodnotě miliard korun.
Paukner se ke kapitálovému vstupu nechce vyjadřovat, dokud neskončí jednání. Ve hře je i druhá varianta finanční pomoci bez prodeje podílu. Ostatní možnosti jsou podle Tomka spíše teoretické.
„Může se stát, že současné složité období ustojíme i sami, ale téměř jistě by to znamenalo odložení našich projektů, což rozhodně nechceme. Vlastnické propojení nám dává smysl z mnoha důvodů,“ říká Tomek s tím, že změna vlastnické struktury by rozhodně neovlivnila řízení skupiny či jakékoli jiné plány. O finální podobě pomoci se má rozhodnout během prvního pololetí příštího roku.
Paukner má k Sokolovské uhelné blízko. Kromě toho, že s ní obchoduje a spoluvlastní montážní firmu SUAS Grid, ho k ní pojí také dlouholeté přátelství se Štěpánkovou rodinou. Od letošního léta má pražská pobočka Sokolovské uhelné dokonce kanceláře ve stejné budově a ve stejném patře jako Paukner.
„Paukner je dlouholetým přítelem rodiny, a tak se rozhodl maximálně pomoci jak svěřenskému správci, tak celé skupině. Ohledně byznysu jsme se na něj mohli kdykoli obrátit a vždy jsme měli dveře otevřené. S finanční pomocí by se tento vztah ještě prohloubil. I z toho důvodu nám dává smysl i možné, byť bagatelní vlastnické propojení,“ říká Bára Štěpánková, jedna z dědiček po Štěpánkovi.
Prodej akcií by podle Tomka byl doprovázen zárukou možnosti zpětného odprodeje za předem dohodnutých podmínek. Minoritní balík akcií nemá být spojen s žádnými významnějšími kontrolními pravomocemi a zároveň má v době zvýšené nejistoty představovat i relativně vyšší investiční riziko.
Sokolovskou uhelnou v devadesátých letech privatizovalo tehdejší vedení firmy v sestavě František Štěpánek, Jaroslav Rokos a Jan Kroužecký, jehož podíl později firma odkoupila. Po Štěpánkově smrti se jeho podíl stal součástí svěřenského fondu Františka Štěpánka.
Skupina se kromě těžby soustředí na výrobu elektřiny a tepla, kterým zásobuje více než třetinu obyvatel Karlovarského kraje. Letos má Sokolovská uhelná podle Tomka vykázat zisk ve stovkách milionů korun. Současně se její sesterská společnost SUAS Group hodlá zaměřit na obnovitelné zdroje. Do roku 2026 chce mít v portfoliu vyšší desítky megawattů solárních parků.
Byznysmen Paukner vlastní skupinu Caurbounion, která se skládá z více než 25 společností zaměřených na energetiku. Vedle Carbounion Bohemia do ní patří dodavatel Carbounion Komodity, obchodník s hnědouhelnými palivy Emeran 1860, společnost Humatex, přepravní firma Carbosped, elektromontážní společnost Union Grid nebo slovenská Carbounion Slovakia.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
