Britské byznysové angažmá olomouckého podnikatele Pavla Hubáčka přineslo jeho energetickému fondu Creditas Assets více než uspokojivé zhodnocení. Z nově zveřejněné výroční zprávy fondu vyplývá, že za pouhý jeden rok, kdy vlastnil britskou skupinu InterGen, mu dividendy ze Spojeného království zaplatily nejméně třetinu investované sumy, 5,5 miliardy korun. Výroční zpráva totiž poprvé uvádí i sumu, za kterou fond InterGen koupil: 626 milionů liber, podle tehdejšího kurzu téměř 17 miliard korun.
InterGen, který provozuje čtyři britské paroplynové elektrárny, od nichž odebírá energii přes milion tamějších domácností, Hubáčkův Creditas Assets koupil loni v lednu. Zvítězil v tendru, jehož součástí byly i připravované projekty na výstavbu velkých úložišť energií. Prodávajícími byli český podnikatel Pavel Tykač, který vlastnil 50 procent akcií, a čínské státní firmy China Huaneng a Guangdong Energy, kterým patřila druhá polovina.
Jak řekl Tykač v loňském rozhovoru s e15, po prodeji InterGenu netoužil, ale jiná možnost nebyla: „Bohužel jsme tam byli dva stejně velcí akcionáři a každý měl trochu jinou představu. Když selhaly pokusy prodat to jeden druhému, zbyla už jen varianta prodeje celého stoprocentního podílu.“
Počítání miliard
Prodej InterGenu právě Hubáčkovu fondu Creditas nicméně vzbudil podezření, že jde o předem sjednanou hru, s jejíž pomocí se Tykač chce jen zbavit čínského partnera. A spekulace se rozjely o to silněji po roce, když se jeden z nejbohatších Čechů do InterGenu opět vrátil, tentokrát jako stoprocentní akcionář plynovek. Hubáček si ponechal jen projekty britských velkokapacitních baterií.
Co přesně před rokem vzbudilo podezření? Hubáčkův fond Creditas Assets do té doby obhospodařoval nižší jednotky miliard korun a takto velká transakce – přestože přesnou částku uvedla až nedávno zveřejněná výroční zpráva – se zdála nepoměrná i k ostatku jeho byznysu. Fond, který se do té doby zaměřoval především na investice do lokálních distribučních sítí, ještě na začátku roku 2022 disponoval aktivy v hodnotě 2,7 miliardy korun. Celková Hubáčkova finanční síla je větší, například Magazín e15 jeho jmění loni odhadl na 20,5 miliardy korun, magazín Forbes na rovných 20 miliard. I tato suma je ale jen o tři miliardy korun vyšší, než kolik za InterGen jeho fond zaplatil.
Jisté v každém případě je, že roční angažmá Hubáčkova fondu je ukázkovým příkladem rychle vydělaných peněz. Creditas to ani nezastírá. Šéf skupiny Jiří Hrouda před měsícem, v den oznámení prodeje elektráren, Hospodářským novinám sdělil, že InterGen je nejúspěšnější akvizicí v historii skupiny: „Vlastně jsme ihned těžili z mimořádných výsledků za roky 2022 a 2023. Jen na vyplacených dividendách v řádu stovek milionů liber jsme velkou část kupní ceny dostali zpět. Samotnou cenu transakce nekomentujeme.“
Čerstvě zveřejněná výroční zpráva Creditas Assets Hroudova slova o dividendách potvrzuje. Fond eviduje vyplacené dividendy v hodnotě 205 milionů liber, podle tehdejšího kurzu zhruba 5,5 miliardy korun.
A mohlo to být i víc, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé InterGen podle vlastní výroční zprávy na dividendách vyplatil do konce loňského dubna 355 milionů liber a ty musely zamířit buď ze sta procent do Hubáčkova fondu, nebo částečně k původním majitelům, tedy Tykačovi a Číňanům. Ani Creditas, ani Tykač se k výši přijatých dividend blíže vyjádřit nechtějí.
A zadruhé předloňský čistý zisk InterGenu byl v důsledku energetické krize mimořádný, vyšplhal se až na úroveň přibližně 500 milionů liber, a firma tak mohla další dividendy poslat i po vydání své výroční zprávy. Kdyby InterGen vyplatil akcionářům celý čistý zisk z roku 2022, stejně jako to loni udělala například energetická skupina ČEZ, Hubáčkův fond by za pouhý jeden rok podnikání inkasoval čtyři pětiny kupní ceny.
Peníze z cizích zdrojů
Oslovení experti z oboru fúzi a akvizic se shodují, že jde o zcela výjimečný obchod, který je pro Hubáčkův fond nebývale výhodný. „Prodávající v době uzavírání obchodu musel vědět, že bude k dispozici velký dividendový potenciál, což na prodejní ceně není znát. Hubáček kupoval velmi levně. Návratnost akvizic se běžně počítá ve vyšších jednotkách let,“ řekl e15 pod podmínkou anonymity jeden z expertů.
Důležitým parametrem pro posouzení obchodu podle dalšího experta také je, za kolik Hubáčkův fond britské elektrárny prodal zpátky. Tato informace není dosud veřejná. Hrouda prodejní cenu pro Hospodářské noviny nicméně okomentoval slovy, že nabídka byla tak výhodná, že ji nešlo odmítnout. O Tykačovi je známé, že svá aktiva prodává nerad, a už vůbec u něj není typické, že by je prodával pod cenou. To však zase jen podporuje spekulace, že prodej byl přece jen součástí širší dohody, jejíž celkové parametry neznáme.
Jisté také je, že na mimořádném obchodě nevydělal jen Hubáček. Olomoucký podnikatel podle svých slov transakci hradil nejen z vlastních zdrojů, ale i z úvěrů a peněz kvalifikovaných investorů. Z výroční zprávy Hubáčkovy firmy Unicapital Energy, která držela investiční akcie fondu Creditas Assets, vyplývá, že většina peněz – zhruba devět miliard – pocházela z cizích zdrojů, přesněji z úvěrů od subjektů mimo skupinu. Že by se na financování této akvizice podílel koupí investičních akcií nebo půjčkou, Pavel Tykač na dotaz e15 vyloučil.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
