ČEZ chce v zahraničí držet jen moderní energetiku. K prodeji nabízí polské uhelné teplárny
Polostátní skupina ČEZ se pokusí stáhnout z dalšího zahraničního trhu. Potenciálním zájemcům začala nabízet svá polská aktiva, jejichž odhadovaný souhrnný provozní zisk (EBITDA) loni dosáhl zhruba jedné miliardy korun. ČEZ se polské elektrárny pokouší prodat už podruhé, před třemi lety od záměru upustil kvůli nízkým cenovým nabídkám.
O zahájení prodejního procesu ČEZ informoval na svých stránkách v sekci pro investory. Krok odůvodnil tím, že je v souladu s dekarbonizační strategií skupiny, která je zaměřena na dosažení klimatické neutrality do roku 2040. „Po fázi testování zájmu trhu bude následovat výzva k podání nezávazných nabídek,“ píše ČEZ ve zprávě s tím, že pro prodej si jako investičního poradce najal ING Bank.
Divestice se týká čtyř polských společností CEZ Skawina, CEZ Chorzów, CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. Hlavním aktivem jsou teplárny. CEZ Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakowa a Skawiny a CEZ Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katowic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. V souhrnu byly polské společnosti v roce 2022 při tržbách v přepočtu zhruba 7,3 miliardy korun ztrátové. Loni ale podle odhadu ČEZ stejné firmy vytvořily provozní zisk EBITDA ve výši bezmála jedné miliardy korun.
Podle výkonného ředitele Patria Corporate Finance Petra Dědečka je odchod z Polska očekávatelný a logický krok. Zájem by podle něho mohly mít polské státní energetiky nebo města či městské teplárenské společnosti zaměřené na distribuci tepla.
Kde by se mohly cenové nabídky za polská aktiva pohybovat, je podle Dědečka složité odhadovat. Když ale probíhal prodejní proces před čtyřmi lety, experti na fúze a akvizice očekávali cenovku kolem desetinásobku hrubého zisku EBITDA. Hrubý zisk tehdy dosáhl stejné výše jako odhadovaný výsledek za loňský rok, tedy jedné miliardy korun.
Zda takové ceny zájemci skutečně nabídli, není známo. Jisté je, že ČEZ s přijatými nabídkami spokojený nebyl. „Prodejní proces výrobních aktiv v Polsku byl v roce 2021 zastaven, protože nabídnuté ceny nebyly dostatečně ekonomicky atraktivní, což mimo jiné souviselo také s tehdejší situací na trhu, která nebyla pro prodej obdobných aktiv příliš příznivá,“ konstatuje dnes mluvčí ČEZ Alice Horáková.
Nyní je však situace pro uhelný byznys ještě složitější a uhelná aktiva ještě levnější, domnívá se Dědeček. „ČEZ za tyto zdroje vysokou cenu neutrží. Jsou z velké části černouhelné, před ekologizací a vysoce regulované. Pro soukromý zahraniční subjekt navíc polská energetika není nejjednodušším trhem,“ míní Dědeček, podle něhož se aktuálně velké polské uhelné zdroje prodávají za dvojnásobek až trojnásobek EBITDA. Akcie samotné skupiny ČEZ se dnes na kapitálových trzích obchodují za zhruba pětinásobek.
Podle Dědečka má ČEZ výhodu alespoň v tom, že hodnotu obou tepláren, které jsou v prodejním balíčku klíčové, už z velké části účetně odepsal. „Případný a do značné míry očekávaný prodej za nízkou cenu by tak na hospodářský výsledek neměl mít negativní efekt,“ dodává.
ČEZ, který na polský trh vstoupil v roce 2006, když za 8,5 miliardy korun pořídil teplárny Skawina a Chorzów, v Polsku zůstane i po případném prodeji. Nadále tam bude rozvíjet a posilovat byznys zaměřený na moderní energetické služby, tedy dodávky úsporných řešení pro budovy. Podobný divestiční model už si vyzkoušel v roce 2021 na Slovensku.
Odchod ČEZ z Polska je součástí strategie, kterou skupina ohlásila v roce 2019. V jejím rámci se opět začala soustředit na domácí trh a zahájila prodej aktiv na Balkáně, tedy v Rumunsku, Bulharsku a v Albánii, a také na Slovensku a v Turecku. V zahraničí si chce firma nechat jen aktivity v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo energetických služeb.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
