Poslední švédský valčík v oblacích. České loučení s gripeny bude drahé
To letadlo a jeho technologie už jsou prostě staré. Takhle na březnovém jednání poslaneckého výboru pro obranu shrnul aktuální pohled vojáků na stav čtrnácti čáslavských supersoniků Gripen Karel Řehka, náčelník generálního štábu české armády. České vzdušné síly na nich stojí od roku 2005. První náměstek ministryně obrany František Šulc k tomu dodal, že do roku 2027, kdy končí aktuálně platná nájemní smlouva, budou činit odhadované náklady na provoz švédských letounů více než čtyřicet miliard korun.
Celková suma za pronájem čtrnácti gripenů však bude nakonec daleko vyšší. Nabobtná kvůli novému – a velmi pravděpodobně definitivně poslednímu – prodloužení nájemní smlouvy. „My prostě potřebujeme ty letouny především kvůli tomu, abychom zabezpečili hladký přechod na novou podobu taktického letectva,“ popsal Řehka hlavní důvod, proč chce Česko mít gripeny a jejich plnohodnotný provoz zajištěný až do roku 2035.
Právě tehdy mají ochranu vzdušného prostoru „na plný úvazek“ převzít dvě letky amerických bojových letounů F-35. Česko se tím zařadí po bok mnoha aliančních spojenců. Z F-35 se zkrátka stále zřetelněji stává standardní letecká platforma páté generace pro NATO. Naproti tomu gripenům se nová odbytiště příliš nalézat nedaří. S českým letectvem tak ztratí švédský Saab jednoho z nejdůležitějších referenčních zákazníků.
Nový pořad FLOW: Buď budeme platit vyšší daně, nebo půjdeme později do důchodu. Je to jednoduché, tvrdí ekonom Matějka
NATO sází na F-35
Současná situace sice není z pohledu české obrany úplně komfortní, ale optimismus a pozitivní výhledy stále vítězí. Proč? Byť se množí zprávy, že výrobní a modernizační proces amerických stíhaček F-35 nejde podle plánu a stanovené termíny se stále protahují, což prý silně znepokojuje některé zákazníky, Česká republika si jiné varianty nepřipouští a v příštích měsících směřuje k dohodě o definitivním ukončení pronájmu čtrnácti supersoniků Jas-39 Gripen.
„Na převážné většině parametrů smlouvy bylo oběma stranami dosaženo shody,“ komentoval status quo Lubor Koudelka, vrchní ředitel vyzbrojovací sekce ministerstva obrany. Politici nákup letadel hájí tím, že jde o rozhodnutí vojáků, pro něž se stane F-35 mozkem veškerých operací. Některým armádám však bude gripen stačit i nadále.
Před několika týdny například Budapešť oznámila, že ke čtrnácti pronajatým strojům si od Švédska koupí čtyři nové a počítá s nimi minimálně do roku 2036. A jak navíc před pár dny napsala Elisabeth Gosselin‑Malová, evropská korespondentka globálního obranného magazínu Defense News, Stockholm vyšlápl k vlastním bojovým letounům šesté generace.
Zatím jsou to sice spíše jen formální kroky extrémně dlouhého a finančně náročného procesu, nicméně agentura FMV švédského ministerstva obrany zadala společnosti Saab, výrobci gripenů, koncepční studie budoucích stíhacích systémů. „To, co nám studie umožní, je svoboda rozhodnout se, co nám nejlépe vyhovuje, a svoboda investovat do schopností, které nám dávají smysl,“ citoval Defense News velitele švédského letectva Jonase Wikmana.
Snad to Lockheed Martin stihne
V českém politickém spektru nicméně na F-35 nepanuje shoda a opozice vyšle čas od času signál, že do výběru může hodit vidle, pokud se po volbách dostane k moci. Hnutí ANO třeba prohlašuje, že se s výběrem nemělo tolik spěchat a že je to velký tlak na státní finance. „Od počátku se rezort obrany ani nesnažil jednat s jinými potenciálními dodavateli podobných strojů a ve veřejném prostoru je tak stále řada nezodpovězených otázek a spekulací (…) Místo toho jsme všichni byli postaveni před hotovou věc s miliardovými závazky, jejichž přesnou výši dnes ani neznáme,“ vyjádřil se kriticky Lubomír Metnar (ANO), bývalý ministr obrany, pro agenturu ČTK.
Kontrakt, jenž se nyní finalizuje, stanoví rok 2035 jako pevný termín, kdy Stockholm z Česka odveze všechny své gripeny, které Praze od roku 2005 pronajímá. To potvrzuje i Simona Cigánková, mluvčí ministerstva obrany. Říká, že žádná opce na případné prodloužení pronájmu není v plánu. „Armáda ČR v současnosti počítá s tím, že letouny Gripen bychom provozovali do roku 2035,“ uzavírá Cigánková.
Aby se Česká republika poté neocitla bez nadzvukového letectva nebo třeba jen s pár dodanými letouny, musí se spolehnout, že americký výrobce Lockheed Martin přidá, výrobní potíže vyřeší a všech čtyřiadvacet letounů F-35 dodá Česku podle termínů stanovených ve smlouvě podepsané v Praze letos 29. ledna.
První americké stroje pro české letectvo mají být za oceánem připraveny v roce 2029. O dvě léta později má mít Praha k dispozici dvanáct strojů, několik z nich už přímo na letišti v Čáslavi. Všech čtyřiadvacet bitevníků páté generace se pak na české půdě očekává v roce 2034.
Modernizace gripenů se prodraží
Druhé a závěrečné prodloužení pronájmu gripenů, pro období let 2027 až 2035 je prý jednou z aktuálních priorit ministerských úředníků. A tak se usilovně vyjednává. Jestli se nějakému tématu obrana vyhýbá, je to cena, za niž si bude Praha švédské letouny během jejich poslední tuzemské epizody pronajímat. Možná i proto že podle dostupných informací bude téměř dvojnásobná oproti současné částce.
Pokud dnes roční pronájem stojí 1,7 miliardy českých korun, podle dostupných informací by měla suma po roce 2028 činit tři miliardy. Ministerstvo však mlčí. Výrazné zdražení by přitom bylo poněkud zarážející. A nahrávalo by verzi příběhu, že když už vlastně švédské straně o nic nejde a je jasné, že gripeny v české armádě končí, není nakloněna ke kdovíjak výrazným licitacím o ceně.
Praha je navíc v extrémně nevýhodné vyjednávací pozici, protože dlouhodobě prohlašuje, že nájem musí za každou cenu prodloužit, aby zajistila přemostění mezi čtvrtou a pátou generací letounů. Jinou možnost než se dále spoléhat na čtrnáct pronajatých gripenů prostě nemá. To jsou dva hlavní momenty, které signalizují, jak jsou asi během rozhovorů rozdány figury.
Vedení ministerstva obrany naprosto pochopitelně tvrdí, že jeho situaci neulehčuje ani stáří letounů. Tedy to, že gripeny se prý dostávají do poslední fáze svého životního cyklu a potřebují náročnější údržbu, aby odpovídaly aktuálním požadavkům na propojení se spojeneckými systémy. Musejí prý projít velmi nákladnými úpravami. „Modernizace jsou mnohem větší a zásadnější než v minulosti,“ zdůraznil Šulc.
Žádná švédská malá domů?
Otázkou tak nyní zůstává, co všechno může ještě Česko během probíhajícího vyjednávání od Švédů získat. Offsetové programy, jako tomu bylo v prvních letech pronájmu gripenů, to jistě nebudou. Model průmyslové spolupráce, kdy se dodavatel zaváže zadat zakázky v zemi odběratele, už totiž několik let evropská legislativa nedovoluje. Přitom právě offsety spojené s prvním pronájmem švédských supersoniků byly vůbec nejvyšší, jaké kdy v Česku proběhly.
Nicméně už v době krátkého vyjednávání o prodloužení pronájmu před deseti lety bylo české straně vyčítáno, že se od Švédů za dohodu nesnažila vyjednat i něco navíc, když offsety skončily. Řeč je třeba o variantě, kdy by česká strana od Stockholmu požadovala slevu nebo jiné výhody u budoucích vzájemných zbrojních obchodů.
V současné konstelaci se přitom nabízí hned několik takových možností, ať už jde o nákup pásových bojových vozidel CV90 nebo mobilních verzí raketových systémů RBS-70. Pokud se žádný podobný vstřícný krok vyjednat nepodaří, bude to jen další potvrzení, jak hluboce a trvale nevyrovnaná je zbrojní obchodní výměna mezi Českem a Stockholmem. A že se Praha i dvacet let po otevření tohoto partnerství nechává švédským obranným průmyslem válcovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
