Syntetický investiční hit. Banky si půjčují desítky miliard, investoři šílejí a peníze nikdo nepotřebuje
Domácí banky pomalu finišují s vydáváním obřích balíků dluhopisů pro případ příští finanční krize. Bezpečnostní kapitálový polštář musejí banky naplnit do konce letošního roku a jen za poslední měsíc vydalo trio domácích finančních domů dluhopisy za částku blížící se třiceti miliardám korun. Investoři by přitom s chutí nakoupili za zhruba třikrát tolik. Z uměle vytvořeného investičního artiklu vzešlého z evropské bankovní regulace se totiž mezitím stal totální investiční hit a win-win model pro všechny zúčastněné aktéry. Při současné výši českých úrokových sazeb znamenají totiž papíry zajímavý výdělek pro velké hráče z řad investorů a alespoň prozatím i pro banky, jež tyto bondy vydávají.
„Vydali jsme další emisi seniorních bondů, poptávka po nich byla enormní, kvalitní kniha s velice dobrou dynamikou byla přeupsána více než třikrát,“ uvádí mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík. Banka vydala na počátku července papíry v objemu pět set milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Bondy z obdobné emise vydané před rokem se podle zdrojů e15 objevily i v portfoliích několika centrálních bank a globálních investičních fondů.
„Mezi kupce patří zejména institucionální investoři, jejichž hlavní motivací je příležitost zafixovat si relativně atraktivní výnos na další léta,“ říká portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Obdobný balík, navíc s razítkem „udržitelné“, vrhla jen o necelé dva týdny dříve na trh česká Raiffeisenbank. „Dluhopis vzbudil značný zájem investorů, což se projevilo 3,6násobným přeupsáním knih, do kterých se zapojilo více než 130 kvalitních investorů,“ komentoval obdobně silnou vlnu poptávky šéf správy aktiv a závazků Raiffeisenbank Maroš Hrnčiar. Do třetice pak ČNB schválila dluhopisový prospekt domácí bance Creditas, která tak může nabrat až miliardu. Hlad po těchto papírech z řad kupců přitom bankám nahrává, pokud jde o úrok, který za svou půjčku investoři požadují.
Spořitelna tak například investorům do svých regulatorních dluhopisů v červenci nabídla roční úrok 4,57 procenta, a to napevno pro následujících šest let, úročení v sedmém roce se bude odvíjet od aktuálních úrokových sazeb na trhu. „Takto úročené financování za sedmileté dluhopisy tohoto typu lze považovat za levné,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak s tím, že tak velký zájem kupců je překvapující. „Může to svědčit o tom, že dluhopisoví investoři nemají dostatečnou nabídku cenných papírů s vyšším výnosem od kvalitních společností,“ domnívá se Tomčiak. Jen o něco málo dráže, za 4,96 procenta úroku ročně, si pak půjčila miliardy i zmiňovaná Raiffeisenbank.
Na investorské mapě mají přitom zmiňované dluhopisy specifické postavení. „Pokud by banky nebyly nucené tyto dluhopisy vydávat regulátorem, potom by je při současných sazbách nevydávaly,“ zdůrazňuje šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. V obou zmiňovaných případech si ale banky půjčily za úrok aktuálně pod základní sazbou ČNB, která činí 5,25 procenta. Ta přitom finančním ústavům aktuálně přinejmenším kompenzuje úroky placené bankami investorům.
„Peníze získané z těchto dluhopisů končí v převážné míře v České národní bance,“ uvádí Sladkovský. Peníze z prodaných dluhopisů přitom slouží pouze regulatorním účelům a banky je fakticky pro svůj byznys nepotřebují, jelikož objem peněz nutný pro úvěrové obchody obvykle obslouží i bez těchto dodatečných prostředků. Proto si je nakonec obvykle ukládají u regulátora.
Současná výše sazeb je vyšší, než za kolik si banky půjčují prostřednictvím dluhopisů. Teoreticky tak mohou vydělat tím, že peníze získané z prodeje dluhopisů uloží u ČNB. Tato výhoda sice zmizí v okamžiku očekávaného postupného poklesu sazeb centrální banky, i tak ale úrokový příjem z ČNB bankám v rozhodující míře pokryje úrok placený investorům.
Právě kvůli sázkám na snížení sazeb banky s vydáváním regulatorních bondů otálely. „Síla kapitálového polštáře bank se bude vyhodnocovat ke konci roku 2024. Finanční domy k emisím přistupovaly průběžně, nicméně část odložily až na letošní rok,“ zdůrazňuje Pfeiler. Důvodem bylo podle něho očekávání poklesu sazeb. „To však nebylo tak markantní, očekávaný cyklus snižování úroků tuzemské centrální banky byl již před rokem v delších tržních sazbách zohledněn,“ dodává Pfeiler.
Šance i pro drobné investory
Tuzemské banky se v posledních letech pro peníze obracely nejen k velkým hráčům, ale i k tuzemským drobným investorům. Příkladem může být zmiňovaná červnová dluhopisová emise banky Creditas, která nabídla bond v hodnotě deset tisíc korun úročený 7,5 procenty. "Objem emise je 750 milionů korun s možností navýšení až na miliardu. Emitent má možnost dluhopisy předčasně splatit nejdříve po dvou letech od data emise," uvádí mluvčí Creditasu Lucie Brunclíková.
V loňském roce pak drobným klientům nabídla své dluhopisy dohromady za bezmála šest miliard i Česká spořitelna. Drobní investoři do dluhopisů "spořky" si tehdy sáhli na roční úrok 6,75 procenta. Jen o málo vyšší výnos kolem osmi procent přitom na trhu tuzemských firemních dluhopisů běžně nabízí firmy neznámých jmen bez byznysové historie.
V posledních dvou letech ale vyrazily pro regulatorní kapitál za drobnými investory i další velké banky. Dvoumiliardovou várku bondů s minimální investicí od deseti tisíc korun nabídla drobným investorům banka ČSOB, s miliardovou porcí dluhopisů s šestiletou splatností a úrokem pět procent ročně pak na malé hráče zacílila třeba Fio Banka. Dokonce osmiprocentní roční úrok pak malým hráčům nabídly dluhopisy Moneta Money Bank se čtyřletou splatností. V řádu stamilionů pak obdobný typ investice nabídla i UniCredit Bank.
"Považuji tento typ dluhopisů za zajímavý investiční instrument pro konzervativnější klienty, kteří chtějí pevný výnos na konkrétní dobu," soudí expert na bondy z portálu Dluhopisar.cz Martin Dočekal. "Pokud se jedná o renomovaný bankovní dům, investoři mohou dostat příjemný nadinflační výnos s minimálním rizikem oproti jiným firemních dluhopisům," dodává Dočekal. Neotřelý investiční "kanál" se nicméně částečně uzavírá, alespoň pro malé hráče.
"Vydání další emise vlastních dluhopisů aktuálně neplánujeme," zdůraznil už na jaře Jakub Heřmánek z Fio banky. Boom regulatorních bondů pro malé, ale ani pro velké hráče se navíc netýkal všech bank na trhu, někteří z velkých bankovních figur si obstarávají peníze v rámci "rodiny." "Skupina Société Générale uplatňuje centralizovanou strategii pro řešení krize a Komerční banka tak plní regulatorní požadavek přijímáním seniorního nepreferovaného dluhu od Société Générale," uvádí Michal Teubner z Komerční banky.
Regulatorní dluhopisy odkazují na období velké finanční krize z let 2008 a 2009 a jejich nosnou myšlenkou je netlačit v případě bankovní krize na veřejné rozpočty. „Regulatorní požadavky přišly následkem této krize. Do té doby musely banky držet rezervy, aby ve špatných časech alespoň dostály svým závazkům. Tyto nové požadavky jsou navíc, aby se minimalizovalo také riziko, že budou ve špatných časech potřebovat pomoc od státu,“ vysvětluje ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
