Amazon chtěl špiclovat lidi, tvrdí evropští odboráři. Žádají vyšetřování | E15.cz

Amazon chtěl špiclovat lidi, tvrdí evropští odboráři. Žádají vyšetřování

Ondřej Souček

Zhruba třicítka evropských odborových předáků, kteří zastupují kolem dvanácti milionů pracovníků, požaduje důkladné prošetření chování Amazonu vůči zaměstnancům. Společnost se podle nich snaží podkopávat snahy odborů o lepší pracovní podmínky. Vyplývá to z veřejného dopisu, který evropští odboráři na konci září poslali Evropské komisi.

Odbory svou iniciativou reagují na zjištění, že se Amazon chystal přijmout pracovníky, kteří by měli za úkol informovat o činnosti odborářů a aktivistických skupin uvnitř podniku. Nábor americká společnost nakonec zrušila, podle odborářů však tento původní plán ilustruje, jak firma ke svým zaměstnancům a odborům přistupuje.

„Plány společnosti na posílení dohledu nad pracovníky jsou nejen dalším varováním, ale také podnětem k tomu, aby se už chováním Amazonu začala zabývat Evropská unie. Máme podezření, že firma porušuje jak evropský zákoník práce, tak zákon o ochraně osobních údajů. EU by to měla důkladně prozkoumat,“ píše se v dopise.

„Snaha Amazonu monitorovat pracovníky s cílem podkopat jejich práva jasně ukazuje, jak hluboce zakořeněná je protiodborová politika Amazonu,“ uvedla Christy Hoffman, generální tajemnice mezinárodní odborové centrály UNI Global Union. „Amazon zneužívá své síly k rozdrcení úsilí pracovníků o zlepšení jejich podmínek a nyní k tomu využívá i nečestné praktiky. Je čas, aby Evropská unie začala jednat,“ přidal se ke kritice regionální tajemník UNI Europa Oliver Roethig.

Mezi signatáři dopisu jsou zástupci odborových svazů řady zemí včetně například Slovenska, podpis českých odborových družstev ale mezi nimi není. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nicméně alespoň sdílel iniciativu kolem dopisu na svém twitterovém účtu

Výtky odborových předáků vůči chování Amazonu přitom podle některých odborníků působí spíše jako uměle nafouknutá mediální bublina. Marianne Rawlinsová, zakladatelka a hlavní konzultantka poradenské společnosti Bradley Risk Management, se například domnívá, že monitorování pracovníků a odborů ve velkých korporacích není nic výjimečného.

„Popis práce zahrnující špionáž mezi pracovníky je ve Spojených státech nelegální už osmdesát let. Domnívám se ovšem, že v rámci velkých korporací je tato činnost celkem běžná,“ myslí si konzultantka. Dodává, že skutečný problém nastává spíše tehdy, když firma tyto praktiky sama přizná v inzerátu.

Skutečnost, že pro korporátní firmy jsou informace o jejich pracovnících cenné, potvrzuje také čerstvá kauza norimberské pobočky módní řetězce H&M. Švédská firma dostala v pondělí pokutu 35 milionů eur, v přepočtu zhruba 950 milionů korun, za to, že o stovce zaměstnanců sbírala soukromá data.

Firma tak měla díky průzkumům například informace o rodinách, náboženství nebo nemocech pracovníků, což podle německého úřadu na ochranu dat jednoznačně odporuje obecnému nařízení o ochraně osobních údajů GDPR.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!