Přes počáteční pozitiva programu Antivirus, který na jaře po vypnutí ekonomiky vládními restrikcemi pomohl firmám udržet pracovníky, začínají převažovat stinné stránky této státní podpory. Kabinet Andreje Babiše (ANO) rozhodl o pokračování programu do konce října. S odbory a zaměstnavateli se má ohodnout na podobě kurzarbeitu, který by fungoval od listopadu.
Někteří ekonomové varují před zachováním všech tří režimů A, B a C. Například v režimu A stát hradí firmám, které poslaly své zaměstnance kvůli nedostatku práce domů, až 80 procent mezd. Nejvýše to může být 39 tisíc korun superhrubé mzdy, u režimu B je strop 29 tisíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že prodloužení programu o dva měsíce přijde na 4,25 miliardy korun. Celkový účet se od březnového spuštění vyšplhá na více než 21 miliard.
„Antivirus není proč příliš protahovat. Pro lidi není ideální, když nevědí, zda pro ně místo bude, nebo ne. Mohli by si už nyní hledat práci, což ale takhle nedělají,“ řekla šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Ta pochybuje o tom, nakolik jsou čísla ze začátku srpna o stále nízké nezaměstnanosti ve výši 3,8 procenta reálná. „A pokud oněch 334 tisíc volných míst odpovídá skutečnosti, mohli by je začít obsazovat lidé, kteří jsou ohroženi ztrátou práce po skončení programu Antivirus,“ dodala.
O současných negativech programu je přesvědčen i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Je drahý a snižuje flexibilitu na pracovním trhu. V mnohých případech dochází k umělému udržování pracovních pozic, u kterých je zřejmé, že nakonec stejně zaniknou,“ míní.
Podobný názor má i bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Peníze dostávají i zaměstnanci, kteří nepracují,“ uvedl. Ekonom pochybuje o tom, že vláda před podzimními krajskými a senátními volbami program Antivirus výrazně omezí.
Odhad Hampla potvrdilo rozhodnutí vlády, která program prodloužila do konce října. Šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ještě v neděli nevylučovala, že skončí až v prosinci.
I ministryně však připouští problémy. „Antivirus zafungoval, ale zároveň nemůže fungovat donekonečna. Podpora firem musí být dobře zacílena,“ řekla.
Ministryně práce už dříve naznačila, že pokračování programu v příštím roce chce upravit podle německého nebo rakouského modelu. V rámci kurzarbeitu tam stát přispívá na mzdy pouze lidem, kteří alespoň částečně pracují. Jde o zaměstnance, kterým firmy kvůli nedostatku zakázek zkrátily pracovní dobu, aby je nemuseli propustit.
Lidé, kteří vůbec nepracují, pak mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. V Česku je její maximální výše necelých 19,5 tisíce korun měsíčně. Jde tedy o téměř polovinu nižší částku, než je 39 tisíc superhrubé mzdy vyplácené ve stávajícím programu Antivirus.
