Potřebujeme více pracovníků z ciziny, bez nich nemůžeme rozšiřovat provoz a musíme zdražovat naše pečivo, říká majitel rodinných pekáren Richard Kabát. Podnik, který nese jméno jeho rodu, ztrácí dělníky mimo jiné i kvůli příliš přísné vízové politice státu. „Právě usilujeme o vízum pro jednoho kluka, který tady kdysi pracoval a pak se na několik let vrátil do Kyrgyzstánu. Už čtvrtý nebo pátý měsíc se ho snažíme do Česka dostat a je to bez šance. Všechny žádosti nám naše ambasáda v Astaně zamítá,” popisuje šéf Pekárny Kabát.
Český pracovní trh trápí nedostatek lidí. Je těžké získat i pracovníky z ciziny kvůli přísné migrační politice státu. Potýká se s tím i vaše firma?
Na těžkou práci v nočních hodinách v pekárně sháníme pracovníky stále a nemůžeme je sehnat. Ministerstvům se snažíme říkat, že potřebujeme uvolnit pravidla pro zaměstnanecká pracovní víza, ale na to nikdo nereaguje. Kývají, ale nedělají nic.
Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že zvýšilo kvóty pro cizí pracovníky o dvacet tisíc.
Jenže tady chybí 300 tisíc lidí. To je výsměch tvrzením, že chtějí ekonomice pomoci.
Kolik pracovníků chybí vám a jak se to podepisuje na chodu vaší firmy?
Chybí nám zhruba deset lidí. Hlavně ve výrobě. Kdyby byli, mohli bychom přijmout i nové zakázky a tím pádem bychom se mohli do budoucna jako firma rozšiřovat. Aktuálně snižujeme kapacitu, protože nejsou možnosti, jak práci s nedostatkem lidí zvládnout. Odborné profese pekařů teď musím používat i na manuální práci, kterou zvládnou námezdní pracovníci z třetích zemí.
Nepomohla vám ani velká migrační vlna z Ukrajiny po začátku ruské agrese?
Ne, nepomohlo ani tohle, protože pracovníci z Ukrajiny už našli jiné pracovní pozice. Ukrajinců zaměstnávám dost, ale stále nemám dostatek námezdních pracovních dělníků, kteří budou pracovat za nižší mzdy jako třeba Uzbekové, Kyrgyzové, Kazachové.
Zaměstnával jste pracovníky z těcho zemí, kterým ale vypršelo vízum, a i přesto, že měli zkušenosti z vašeho provozu, jste o ně přišel a museli se vrátit.
Ještě tady mám dva, ale také jim pomalu končí vízum, a nové sem nemohu dostat. Nová víza jim nikdo nevystavuje. Už nevím, co s tím mám dělat. Říkám tohle čtyři roky a nikdo s tím nic nedělá. Nevím, zda je to neprůchodné byrokraticky či politicky a nevím, jak z téhle situace ven. Jsme zoufalí.
Proč o ta místa nemají zájem Češi?
Ta práce je velmi fyzicky náročná, a navíc je v noci. Když už ji někdo chce dělat, tak má dělat pekařinu, a ne aby dělal tu jednoduchou základní práci jako mytí plechů či přesun přepravek. To jsou naopak jednoduché věci pro námezdního dělníka, za které si může vydělat standardních 25 tisíc korun a za které by ti lidi pracovali rádi a měli by dvouletá pracovní víza přímo určená pro danou firmu. Firma by za ně měla odpovědnost a v případě problémů by zaplatila deportaci.
Tohle navrhujete?
Tohle navrhujeme, a nikdo na to bohužel neslyší.
Jak se v této otázce liší přístup současné vlády od té minulé?
Tvrdí, že se na to dívají a že s tím něco udělají. Tvrdí, že to není zas tak kritické, ale bohužel situace kritická je. Díky těmto problémům se zdražuje český produkt a je jedno, jestli je to automobilový díl či rohlík. Místo levného námezdního dělníka musíte využít kvalifikovaného zaměstnance a tomu musíte i víc platit. Pak to zdražuje produkt a nejste konkurenceschopní.
Co zvýšit platy i těm dělníkům? Někdo by také mohl říct, že odpovědí může být větší robotizace…
My jsme tradiční česká ruční výroba. Co na tom chcete robotizovat? My základní prvky strojního vybavení máme, ale pak musíte s těstem pracovat rukama. K téhle práci mám české pekaře, ale potřebuji, aby po nich někdo uklidil, umyl nádobí a vyčistil přepravky a plechy. A to všechno musí teď dělat ti čeští zaměstnanci. To je přece nesmysl a je to zbytečné. Tím si zdražujeme produkt, protože těmto lidem musíme zvedat výplaty, abychom je na těch pozicích vůbec udrželi. Jinak by pekaři odešli do jiných sektorů.
| Richard Kabát |
| Pekárny Kabát vznikly v roce 1992. Jsou vedené jako rodinná firma. Richard Kabát převzal vedení po otci Mariánovi. Firmu tak spravuje druhá generace rodiny. V roce 2002 došlo k výraznému rozšíření výroby a pečivo Kabátů se začalo prodávat po celé Praze. Loni firma oslavila 30 let existence na trhu. |
Proč by měli pracovat zahraniční dělníci za nižší plat než Češi? Nemohou pak vnímat, že je to nefér?
Zahraniční pracovníci budou pracovat za plat, který je pro ně větší a zajímavější než u nich doma. Proto musíme hledat lidí právě z těch zemí, kde je tato nižší platová náročnost. Proto třeba nadnárodní koncerny přesouvají svojí výrobu do třetích zemí, aby byl jejich výrobek levnější na trhu. Některé výroby jako čerstvé pečivo nebo potravinářské provozy nemůžete přesunout, a proto potřebujete levnější pracovníky tady. A z toho potom těží domácí zákazník, protože má levnější potraviny. To je přece pro domácího voliče jasná výhoda.
Pojďme se ještě vrátit k těm zaměstnancům z ciziny. Zmiňoval jste Uzbeky, které jste zaměstnával. Jim skončilo vízum a museli odjet?
Ano. Právě usilujeme o vízum pro jednoho kluka, který tady kdysi pracoval a pak se na několik let vrátil do Kyrgyzstánu. Už čtvrtý nebo pátý měsíc se ho snažíme do Česka dostat a je to bez šance. Všechny žádosti nám naše ambasáda v Astaně zamítá. Dodáme mu pracovní smlouvu, dodáme mu naše nájemní bydlení, garantujeme mu výplatu, pošleme mu peníze na účet. Uděláme všechno, a stejně mu žádost o vízum zamítnou. Buď sem nechceme pouštět lidi, nebo ta byrokracie je tak složitá, že s tím nejde nic dělat.
Takže i když řeknete, že potřebujete dvacet lidí, které v Česku neseženete, a tohle je jediná možnost, stát vám nijak nepomůže?
Řeknou jen, ať si podají žádost o pracovní vízum. Tu si podají a za šest měsíců jim přijde zamítnutí. Jeden zaměstnanec tady pracuje dva roky. Když mu končí vízum, musí odcestovat do své země a tam na naší ambasádě podat žádost o vízum. Místo toho, aby ho třeba za 30 dnů dostal a mohl se vrátit zpět a měl kontinuální příjem z Čech, tak mu tam během šesti měsíců žádost třikrát zamítnou. On pak ztratí motivaci a hledá v jiných zemí, kde jsou vstřícnější – třeba v Německu, kde to naopak jde.
To, co popisujete, je hodně známé i u vysoce kvalifikované pracovní síly. Kvůli tomu, že mají některé okolní státy méně přísná pravidla, je řada českých firem při přetahování odborníků a zaměstnanců z ciziny v nevýhodě.
Ale já nepotřebuji kvalifikovanou pracovní sílu. Potřebuji dělníky na jednoduché manuální úkony a ideálně s dvouletým pracovním vízem. Nejde to ani u těch kvalifikovaných, ani u dělníků. Takže co s tím?
S kým jste o svých problémech jednal?
Na úřadu práce, na ministerstvu vnitra, na těch jejich imigračních orgánech jsme to několikrát říkali. Psali jsme jim o tom. Také jsme se to snažili říkat ministerstvu zahraničí, ministerstvu průmyslu, české obchodní komoře. Prostě všude. Ten stát je buď byrokraticky zamrzlý, nebo to dělat nechce. Proč? To nevím.
Jaký dopad by pro vaši firmu mělo, kdyby se nic nezlepšilo?
Zdražuje se. Přidává se lidem, aby neodešli, a navíc musejí dělat tu nekvalifikovanou práci. To je důvod, proč se neustále zdražuje. Není to kvůli surovinám, ale kvůli zvyšování mezd zaměstnancům, kteří jsou kvalifikovaní, ale musíme je používat také na nekvalifikované práce.
Zkoušíte se nějak organizovat s dalšími firmami, aby vaše požadavky měly silnější hlas?
Jsme v obchodní komoře a cechu pekařů. To ale také nikam nevede. Tahle situace nenastala před pár měsíci, v tomhle žijeme dva roky.
Nemůže snahy o změnu zhatit třeba to, že se politickým tématem zase stává migrace? Teď se to bude řešit například i během evropských voleb.
Tady nejde o migranty, které k nám někdo zve kvůli dávkám. Chápu, že politici proti tomuhle bojují. Nechápu ale, proč to samé platí u lidí, kteří by tu mohli fungovat jako námezdní pracovní síla. Pokud ten člověk nebude pracovat, tak bude muset odejít. Když se koukáme na demografická data, tak vidíme, že pracovní síla v Česku ubývá. Ekonomiku bez zaměstnanců nemůžeme roztáčet.
Nejde oslovovat lidi ze zemí EU jako Rumunsko či Bulharsko, které mají oproti Česku nižší platy a životní úroveň?
Tyto země už jsou vyčerpané. Stejně jako Ukrajina. Ani agenturní firmy už vám zaměstnance nedodají, protože není kde brát. Firmy se o ně přeplácejí.
