Od července 2023 platí novelizace zákona o pobytu cizinců a související legislativy, konkrétně směrnice upravující legislativu tzv. modrých karet. Ta významným způsobem zjednodušila podmínky pro získávání modrých karet a pobyt jejich držitelů v členských zemích EU. Od 1. ledna 2024 dojde pak dalším změnám s ohledem na systém veřejného zdravotního pojištění.
Modrá karta je definována jako dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci. Modrá karta opravňuje cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, tj. cizinec nepotřebuje zvlášť pracovní povolení. Mezi nejdůležitější novinky v oblasti modrých karet patří zkrácení požadované doby zaměstnání, rozšíření možností prokazování splnění podmínek pro udělení modré karty, prodloužení platnosti modré karty, zkrácení zákonné lhůty pro vydání modré karty nebo souvisejících povolení k pobytu pro rodinné příslušníky a zjednodušení podmínek pro změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení.
Zkrácení požadované doby zaměstnání
Zatímco v minulosti mohla být modrá karta udělena žadateli, který uzavřel pracovněprávní vztah alespoň na dobu 12 měsíců, od 1. července 2023 stačí, pokud je pracovněprávní vztah uzavřen na 6 měsíců. „Navíc již neplatí, že během prvních dvou let může držitel modré karty změnit zaměstnavatele jen se souhlasem ministerstva - nově je držitel modré karty oprávněn změnit zaměstnavatele nebo pracovní zařazení. Musí ale splnit stejné podmínky, jako jsou u žadatelů o vydání modré karty,“ doplnil Jaroslav Zeman, vedoucí partner advokátní kanceláře Spring Walk.
Podmínky pro udělení modré karty: Jak prokázat jejich splnění?
V minulosti bylo nutné dokládat k žádosti o modrou kartu pracovní smlouvu, nyní lze alternativně doložit také smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou mezi budoucím zaměstnavatelem a budoucím zaměstnancem. Zároveň lze prokazování dostatečné kvalifikace vedle dříve vyžadovaného vysokoškolského diplomu prokázat alternativně také potvrzením o odborné praxi. „Žádost o modrou kartu může na území České republiky kromě cizince, kterému byla vydána modrá karta v jiném členském státu EU, nyní nově podat i azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany,“ doplnil k tomu Jaroslav Zeman.
Prodloužení platnosti modré karty
Namísto původních dvou let může být nově modrá karta vystavena s platností na 3 roky. „Tato změna ulehčí administrativě a též nebude třeba dvakrát prodlužovat modrou kartu před žádostí o trvalý pobyt,“ doplnil Jaroslav Zeman.
Zkrácení zákonné lhůty pro vydání modré karty nebo souvisejících povolení k pobytu pro rodinné příslušníky
Pokud v minulosti žádali rodinní příslušníci žadatele o modrou kartu o související povolení k dlouhodobému pobytu, lhůta pro vydání těchto povolení činila 270 dnů. Nově, pokud rodinní příslušníci požádají o svá povolení k dlouhodobému pobytu zároveň s žádostí o modrou kartu, budou úřady rozhodovat o udělení těchto pobytových oprávnění jako o celku ve lhůtě 90 dnů od podání žádosti.
Dále se zkracuje lhůta vydání modré karty pro žadatele, který je již držitelem modré karty vydané v jiném členském státě EU – z původních 90 dnů na dnů 30, a to nejen pro žadatele, ale opět i pro jeho rodinné příslušníky podávající žádost o svá pobytová oprávnění současně s žádostí o modrou kartu.
Zjednodušení podmínek pro změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení
V minulosti potřebovali držitelé modré karty v období prvních dvou let pobytu ke změně zaměstnavatele či pracovního zařazení souhlas Ministerstva vnitra ČR, nově jim tato povinnost odpadne a postačí příslušnou změnu Ministerstvu vnitra oznámit do 3 dnů (stejná úprava, která v minulosti platila pro držitele modrých karet pobývajících na území déle než 2 roky).
Dopady směrnice na zákon o zaměstnanosti
Uvedená transpozice evropské směrnice se promítla také do zákona o zaměstnanosti. Pro žadatele o modrou kartu se nově ruší test trhu práce, žadatel o modrou kartu tedy stále může podat žádost o modrou kartu pouze na volné pracovní místo oznámené úřadu práce a vedené v centrální evidenci volných pracovních míst, ale může tak učinit ihned poté, co bude toto volné místo zveřejněno a nemusí čekat na to, zda se během 30 dnů nenajde na dané místo vhodný kandidát na domácím trhu práce.
Zákon nyní také explicitně stanoví, že pokud požádá o modrou kartu cizinec, který je držitelem modré karty vydané v jiném členském státě EU, může začít v ČR pracovat 30. den od podání žádosti bez ohledu na to, zda již bylo o jeho žádosti rozhodnuto či nikoli.
Dopady novely do dalších oblastí
Kromě transpozice směrnice EU o modré kartě přináší novela i několik dalších novinek v jiných oblastech, zde se však ne vždy jedná o zjednodušení imigračního procesu, v některých případech došlo spíše k jeho zpřísnění. Tak se nyní stal povinnou náležitostí žádosti o vízum výpis z rejstříku trestů v zemi, kde je žadatel státním občanem, popř. mohou úřady vyžadovat výpis z rejstříku trestů ze země, v níž žadatel strávil kumulativně dobu 6 měsíců v posledních třech letech, přičemž dosud se podmínka 6 měsíců vztahovala k nepřetržitému pobytu v dané zemi.
Zpřísnila se také možnost podávat žádost o víza či povolení k pobytu v zemi, kde cizinec není státním občanem – aby tam bylo možné žádost podat, nestačí, že je cizinec držitelem povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v této zemi, ale musí tam nepřetržitě pobývat alespoň 2 roky. „O možnost podávat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny pak přišly nezaopatřené děti starší 18 let – nově budou muset žádat o jiný typ povolení k pobytu bez vazby na pobytová povolení svých rodičů,“ uvedla Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
„Naopak jako pozitivní změny lze vnímat možnost dokládat matriční dokumenty v elektronické podobě, prodloužení doby, do kdy se cizinec musí po příjezdu do ČR osobně dostavit na Ministerstvo vnitra ze stávajících 3 pracovních dnů na 30 kalendářních dnů či prodloužení maximální možné doby pobytu na základě sezónních víz z 6 na 9 měsíců,“ doplnila Gabriela Ivanco.
Od 1. ledna 2024 budou nově všichni cizinci mladší 18 let – držitelé povolení k dlouhodobému pobytu, i ti narození na území České republiky, co o povolení k dlouhodobému pobytu žádají, zahrnuti do systému veřejného zdravotního pojištění. „Pojistné za tyto děti hradí zákonní zástupci dítěte (rodiče), poručníci či opatrovníci. Účast ve veřejném zdravotním pojištění vzniká automaticky dnem, kdy osoba převezme první průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu,“ uvedla Gabriela Ivanco.
Pokud zde dítě k 1. lednu 2024 bude již pobývat na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu a nemá sjednáno soukromé zdravotní pojištění, je nutné nejpozději do osmi kalendářních dnů kontaktovat vybranou veřejnou zdravotní pojišťovnu v České republice a přihlásit se k veřejnému zdravotnímu pojištění. „Jestliže nebude osoba mladší 18 let registrována u veřejné zdravotní pojišťovny a nebude za ni placeno pojistné, začne vznikat zákonnému zástupci nezletilé osoby dluh,“ upozornila Gabriela Ivanco. Jestliže bude mít dítě k 1. lednu stále platné soukromé zdravotní pojištění, stane se účastníkem veřejného zdravotního pojištění až následující den po skončení soukromého komplexního zdravotního pojištění cizinců.
