„Aktivní saldo běžného účtu se v ročním úhrnu v posledních měsících mírně zvyšuje,“ komentovala centrální banka bilanci. V říjnu byla v přebytku například zmíněná bilance zboží a služeb, jejíž přebytek dosáhl téměř 16,2 miliardy korun. ČNB upozornila, že do dovozu zboží je zahrnut nový pronájem stíhaček Jas-Gripen ve výši 9,9 miliardy korun. V minusu byly naopak třeba prvotní důchody, u nichž schodek činil 12,1 miliardy korun.
Schodek zaznamenaly také přímé investice ve výši 1,6 miliardy a portfoliové investice ve výši 14,6 miliardy. Podle ČNB se saldo přílivu přímých investic v ročním úhrnu snižovalo.
„Saldo přílivu portfoliových investic bylo ovlivněno především na straně pasiv zvýšením držby krátkodobých dluhopisů nerezidenty. Saldo odlivu portfoliových investic v ročním úhrnu postupně klesalo a v posledních měsících saldo přešlo do přílivu kapitálu,“ uvedla centrální banka.
„Vývoj platební bilance vykresluje příznivý obrázek napříč středoevropským regionem. Vývoj běžného účtu platební bilance byl v letošním roce sám o sobě dobrou zprávou pro všechny tři středoevropské měny, tedy pro korunu, forint a zlotý,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„To, že tyto měny mají letos problém posílit je dáno buď politikou tamních centrálních bank (ČNB stojí koruně v cestě při pokusech posílit pod úroveň 27 za euro, maďarská centrální banka letos snížila svou hlavní sazbu na úroveň 1,35 % a dále změkčuje svou měnovou politiku cestou nekonvenčních opatření), polský zlotý je pak obětí vnitropolitických nejistot spojených se změnami, jež v Polsku přinesly letošní rezidentské a parlamentní volby,“ dodává Jáč.
