Bývalý ministr průmyslu Jan Mládek označoval zrušený temelínský tendr za „parodii na studenou válku“. O výstavbu nových jaderných reaktorů v Temelíně totiž před deseti lety soutěžily po vyřazení francouzské Arevy ruský Rosatom a americký Westinghouse. Měřeno podobnou optikou se současný dukovanský tendr stává spíše „geopolitickým nesmyslem“. Česko už předem vyřadilo ze soutěže o stavbu pátého bloku v Jaderné elektrárně Dukovany Číňany a Rusy. To ale také znamená, že uchazeči ze zemí, které jsou geopolitickými spojenci – Spojených států, Jižní Koreje a Francie, nyní soupeří mezi sebou. Navíc způsobem, který asi málokdo čekal.
Americký Westinghouse chce prostřednictvím soudního sporu v USA zabránit korejské Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), aby mohla svůj reaktor do Česka nebo jiných zemí vyvézt. Tvrdí, že korejský design do značné míry vychází z duševního vlastnictví Westinghousu, bez jehož souhlasu státem většinově ovládaná KHNP – stejně jako její mateřská společnost Kepco – nemůže svůj reaktor na zahraničních trzích nabízet. Zároveň obě strany vedou arbitrážní spor, na jehož konci by měl být verdikt, jak to s tím duševním vlastnictvím opravdu je.
Linka Soul–Washington
Vše nasvědčuje tomu, že vládní kruhy ve Washingtonu a Soulu z tohoto sporu nemají vůbec radost. Obě země totiž hodlají v jaderné energetice společně čelit Rusku a především Číně – tedy zemím, které v řadě ohledů nabraly před ostatními velký náskok.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
