Atény jsou zpět. Na řecké státní dluhopisy sázejí spekulanti i konzervativní investoři
Zmrtvýchvstání Atén z popela dluhové krize přimělo nejen spekulanty, ale i konzervativnější investory k sázce na řecké státní dluhopisy.
Od ledna do počátku poslední prosincové dekády podražily tamní bondy o 26 procent, a strčily tak do kapsy nejen své evropské alternativy, ale naprostou většinu dluhopisů vydaných vládami rozvíjejících se ekonomik.
Takřka obsesivní zájem o řecký dluh vedl k masivnímu propadu úroků, které investoři za své peníze požadují. Řecko je tak schopné si půjčit i za roční úrok 1,9 procenta, tedy nejlaciněji od podzimu roku 2009, kdy se provalilo fixlování země ohledně hospodaření státních financí.
Pokles výnosů řeckých státních dluhopisů je prý reakcí na pozitivní postoj hlavních věřitelů, jimiž jsou země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Tomu nahrávají příznivé údaje o řeckých veřejných financích.
Konečně se navíc jeví jako reálná dlouhodobá fiskální udržitelnost státních útrat, aniž by se musely nadsazovat předpoklady o vývoji řecké ekonomiky.
„Řecko bylo dlouho pětkařem finančních trhů, jednou nohou v bankrotu. Nyní se však zlepšilo, ale ne o víc než o půl stupně. Stav jeho ekonomiky je nadále dramaticky špatný, dokonce stále propastněji ve svém ekonomickém výkonu zaostává i za dalšími problémovými zeměmi jižního křídla eurozóny typu Španělska,“ připomíná hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.